Jak začalo 11 statečných bojovat s Covid-19

Část plošných opatření, kterými vláda reagovala na pandemii, se již začíná míjet svým účinkem. Jako když se ukázalo, že je třeba co nejrychleji obnovit běžnou lékařskou péči.     

Kdy mnoho lékařů nechápalo restrikce na zdravotnické provozy, kde jde skutečně lidem o život a kde se tato opatření dotýkala pacientů, kteří koronavirem neonemocněli. Tedy po obnově volala, což bylo zcela namístě, celá řada našich lékařů. Někteří z nich však nezůstali u tohoto požadavku a začali volat i po rychlém promoření populace koronavirem. Za této situace jedenáct lékařů z naší nejstarší univerzity, v čele s jejím rektorem profesorem Tomášem Zimou, vydalo 21. dubna otevřený dopis, nazvaný Výzva jedenácti: lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti, který maličko připomíná dodnes vzpomínanou Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti, uveřejněnou 17. srpna 2015. Ne každý se ztotožňuje se všemi názory, prezentovanými ve Výzvě jedenácti, zavánějící politikou. Ovšem nejdůležitější je fakt, že postoj České lékařské komory k tomuto textu je značně skeptický a výzvu svých kolegů rozhodně nepodporuje. V reakci prezidenta ČLK Milan Kubka se dočteme toto: „Jako prezident České lékařské komory považuji výzvu, mezi jejímiž signatáři není žádný skutečný odborník na danou problematiku – tedy epidemiolog nebo infekcionista, za nezodpovědnou. Jen díky rychlému zavedení protiepidemických opatření se nám zatím podařilo zabránit katastrofě a udržet rychlost nárůstu nakažených v mezích, které naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví dokáže zvládat.“

K textu jedenáctky se již v jednom z rozhovorů vyjádřil i náměstek ministra zdravotnictví, epidemiolog a člen České vakcinologické společnosti profesor Prymula: „Ta data nejsou úplně korektní, protože operovat s tím, že průměrně zemře pět lidí, je hezká věc, ale to je v té fázi, kdy intenzivně brzdíme vším, co máme po ruce. A pokud bychom ta opatření rozvolnili, tak těch případů je samozřejmě podstatně víc. Takže nedá se hodnotit situace, kdy chci všechno rozvolnit, s daty ze situace, kdy je všechno velmi intenzivně svázáno. Je korektní říci, že pokud se to tedy rozvolní, tak počet úmrtí bude nepochybně výrazně vyšší. Ale jinak je pravdou, že umírá celá řada osob a že covid určitě není tím nejhorším strašákem ve společnosti. Máme tady spousty různých příčin. V té výzvě se také argumentuje tím, že bychom měli rozvolnit ta opatření, která brání nemocnicím v plánovaných operacích, ale to je trochu pozdě - to už jsme udělali. Takže v tomto bodu si nemyslím, že je to úplně korektní výzva.“

K výzvě 11 lékařů se již vyjádřila řada kritiků. Například ústavní právník Pavel Hasenkopf prohlásil: „Z nějakého důvodu se k promořování hlásí někteří lékaři. Jenže, jsou to zpravidla lékařské celebrity, zpravidla z úplně jiných medicínských oborů, zpravidla nějak spojení s politickou opozicí nebo sami se snažící o politickou kariéru. Ostatně, ve výzvě 11 lékařů se mluví hlavně o ekonomických škodách, a pokud toto napíše lékař, pak nemluví jako lékař, ale jako politik.“ Ale za zmínku stojí i trefný příspěvek komentátora Miloše Čermáka: „Bez ohledu na počet akademických titulů bohužel stále platí, že o nemoci covid-19 skoro nic nevíme. Lékaři UK píší: „Plošná opatření nepovedou k vymýcení covid-19.“ Dokonce tučně, snad aby té větě dodali na důležitosti a pádnosti. Ale kdyby ji beze zdrojů a dat uvedli v jakémkoli odborném článku, okamžitě by se jim od editora vrátila dvakrát podtržená. My totiž přesně tohle nevíme.“ V tom s Milošem Čermákem nelze než souhlasit. Ostatně, můžeme si zde připomenout dřívější slova profesora Ladislava Duška: „Nevíme, jaká je inkubační doba. Nevíme, jaký je poměr mezi pozitivitou a infekčností. Nevíme, jaký je podíl subklinických případů.“ A nutno k tomu dodat, že zatím ani nevíme, do jaké míry koronavirus SARSCoV-2 ničí paměťové buňky imunitního systému (na které se odvolávají zastánci rychlého promořování), jak k tomuto problému poznamenal 20. dubna na Televizi Seznam v pořadu A dost!  epidemiolog docent Rastislav Maďar. 

Minimálně 2,7 miliardy lidí na celém světě jsou již ovlivněny karanténními opatřeními v důsledku pandemie koronaviru, což se rovná zhruba třetině světové populace, jak píše CNN. A po celé Evropě se dnes diskutuje o tom, jak z toho ven. Uvažovaným zrušením plošných opatření se před pár dny zabývala i naše Poslanecká sněmovna, která nakonec zveřejnila nahrávku z neveřejné schůze Výboru pro zdravotnictví. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) profesor Ladislav Dušek na půdě zdravotního výboru vyjádřil své obavy ohledně varianty, kdy se veškerá opatření zruší, těmito slovy: “Když by se to od 1. 9. rozvolnilo tak, že by nastal úplně volný pohyb jako za normální populace. A předtím by už probíhal přípravný pohyb, třeba moje oblíbené metalové koncerty. A ten virus by dostal šanci se vrátit zpátky do reprodukčního čísla 2,8 a byl by v imunologicky naivní populaci, tak zvládne svoji finální předpokládanou attack rate, která je 60 procent v populaci, za tři měsíce. To znamená, že za tři měsíce zvládne projít přes 6 milionů lidí. Výsledkem by bylo, že bychom se na vrcholu peaku dostali do dnů, kdy bychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z toho by bylo 30 tisíc v kategorii 60+, a z nich by bylo 10 tisíc v kategorii těžce vulnerable a z nich by bylo 8 tisíc na umělé plicní ventilaci. Denně. Po dobu 1,5 měsíce.”

Načež opoziční poslanec docent MUDr. Bohuslav Svoboda u profesora Duška ocenil jeho otevřenost: „Tohle je pravda, kterou jsme tušili všichni, kteří jsme se tím trochu zabývali,“ prohlásil na schůzi. I poslanec TOP 09 Vlastimil Válek se k tématu vyjádřil: „Je vědec, výzkumník, biostatický analytik, který se zabývá daty a vždycky mluví velmi otevřeně. Říká to, co si myslí, a vždycky mluví tak, jak mluvil na zdravotním výboru. Není politik ani není manipulován nějakou politickou stranou, prostě říká svůj názor, který vychází z tvrdých dat.“ S nástinem předpokládané situace souhlasil a výhrady k němu neměl ani pirátský poslanec Petr Třešňák: „Pan Dušek je jeden z největších odborníků u nás, co se týče zdravotnických dat, která umí patřičně odprezentovat,“ řekl.

Záznam ze zasedání je k dispozici na webu Poslanecké sněmovny a byl také zveřejněn v několika našich sdělovacích prostředcích, např. na serveru Lidovky.cz. V této souvislosti je třeba zmínit ještě podstatná fakta, která zopakoval Milan Kubek na stránkách České lékařské komory: „Oblíbeným argumentem těch, kdo z nejrůznější důvodů potřebují současnou pandemii zlehčovat, jsou údajné tisíce lidí, které u nás každoročně zahubí chřipka. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) však vyplývá něco jiného. Chřipku každoročně prodělají statisíce pacientů, přičemž na ni zemře přibližně 200 nemocných a u dalších cirka 300 osob existuje souvislost příčiny úmrtí s chřipkou. Tedy žádné tisíce úmrtí na chřipku se u nás nekonají." 

Co říci závěrem. Snad tolik, že pokud jde o poslední zprávy v případě rychlého promoření populace, tedy tzv. stádní imunity, kdy se my, občané této republiky máme změnit v bezbranné stádo, přicházejí některá média se zajímavou novinkou. Hovoří totiž o tom, že australský tým odborníků, jenž vede profesorka Raina MacIntyreová, na základě nashromážděných dat upozorňuje odbornou veřejnost, že stádní (kolektivní) imunita u Covid-19 není než pouhý mýtus. Přičemž se zpráva dotýká i dalších témat, jako je trvání imunity, potenciál reinfekce a nejnovější údaje o léčbě. O tom, že situace na poli boje s pandemií Covid-19 přináší stále nové a leckdy paradoxní zvraty, svědčí i vývoj ve Francii, kde vědci hodlají otestovat nikotinové náplasti na pacientech s koronavirem a na lékařích v první linii. Neboť podle některých studií by kuřáci mohli díky nikotinu být méně náchylní k nákaze koronavirem. Testování nikotinových náplastí na pacientech i zdravotnickém personálu nyní čeká na schválení úřady, jak o tom informuje deník The Guardian.

Inu, jak se stále ukazuje, nikdo nemá patent na rozum. A tak i všichni ti výše jmenování, zpochybňující Výzvu jedenácti, se mohou mýlit. I když je pravděpodobnost této varianty malá, přece jen tu je. Ale co nás pak čeká, jestliže orgány a instituce státní správy dojdou k závěru, že má těch 11 statečných, odskočivších si od medicíny k politice, ve všem pravdu?