Bylo již objasněno samovznícení zásuvek v obci Palárikovo ?

Včera jsem psal o záhadných jevech ve slovenské obci Palárikovo, kde v Mládežnické ulici č.7. v bytě man­želů Hlozákových od začátku roku 2008, přesně 6.ledna, začal samovolně padat hlavní jistič. I po vypad­nutí hlavního jističe nastalo občas několikasekundové blikání světel. Hlavní jistič byl elektrikářem  3 x vyměněn­. Střídavě nadále padal hlavní jistič a jističe jednotlivých vývodů často i po „vypadnutí“ hlavního jis­tiče. Dne 16.1.2008 začala revize elektrické instalace nové bytovky. Měřením se nezjistily žádné nedo­statky. Zvláštní projevy stále pokračovaly, byl tedy přizván i pracovník montážní organizace. Byly rozebrány všechny vypínače, zásuvky a provedlo se nové měření izolačních odporů až po objímky svítidel. Problémy s jističi však pokračovaly. Všechny poruchy uživatelka bytu na žádost revizního technika podrobně zapiso­vala. Přes všechna tato opatření zde nakonec dochází i k zahoření zásuvek.

Samozřejmě elektrikáři se budou hned zajímat o provedení rozvodů: pokud jsou zde vodiče v trubkách, je te­oreticky možné, že se do systému trubek nějak dostává plyn. A pokud již plynárny vyloučily jejich plyn zemní, nabízí se metan. Dokonce i první závěr krizového štábu zněl, že jde pravděpodobně o metan z ucpané kana­lizace, prostu­pující dutými cihlami a v místě zásuvkové krabice vystupující ven, zapálený statickou elektřinou. Ovšem krizový štáb záhy změnil názor: "Byla měřena koncentrace metanu, která však byla hluboko pod ne­bezpečnou koncentrací. Dolní hranice vzniku hořlavé směsi se vzduchem je při koncentraci minimálně 4,8 % metanu ve vzduchu. Je teoretický předpoklad, že se metan uvolňuje sporadicky v jakýchsi vlnách a že právě v době měření výskyt metanu nebyl zaznamenán. Poznamenáváme, že je meten lehčí než vzduch a  ne­kumuluje se tedy při zemi. Nastal však případ, kdy jsme definitivně ustoupili od „metanové teorie“, když za naší pří­tomnosti (dne 22.02.2008) při měřeních koncentrace metanu došlo k zapálení krytu tlačítka bytového zvonku, kde evidentně nebyla koncentrace metanu kritická ..." 

Po nějaké době tedy dochází znovu k zahoření. A rozbory v místě odebraných vzorků vzduchu neukázaly na nic z  toho, co by mohlo hořet. Navíc v následujících dnech nebylo pozorováno jen samovznícení zásuvek, ale i zahoření vybavení bytu. Uvádím zde citace ze souhrnu událostí, uveřejně­ného v článku Problematika horenia zásuviek v Palárikove z čísla 2/2009 Časopisu pre elektrotechniku a energetiku: "Dne 21.1.2008 ve­čer, začaly hořet v kuchyni vařečky ve stojanu na mikrovlnce. Začal hořet kousek ozdob­né látky na jedné z vařeček. Vzdálenost od zásuvky byla cca 20 cm. Po několika minutách začal hořet zá­věs v kuchyni. S pomocí sousedky byl uhašen. Přivolaná městská policie jim poskytla hasicí přístroj, v po­hotovosti byl též hydrant. Hoření nastalo od zásuvek, na kterých byl slaboučký náznak odýmení při pravé dírce z venkovní strany. V dalších dnech požáry pokračovaly. Začaly hořet válendy odtáhnuté od zásuvek asi 50 cm. Byt byl pod stálým dozorem ve dne i v noci." Ovšem po důkladné prohlídce „zhorených“ zásuvek a vypínačů bylo evidentní, "že vnitřky zásuvek, jejichž kryty byly včas uhašeny, byly úplné „čisté“ bez jakýchkoliv náznaků zvýšené teploty a zcela bez sazí. K zapalování zásuvek tedy docházelo jen zvenku. Z této skutečnosti vy­plývá, že zapálení krytů „zevnitř“, přímo od nějakých „elektrických fenoménů“ t.j. zvýšení teploty na svorkách, elektrostatiky, přepětí,  je nepravděpodobné." 

Rozhodně zajímavá je i tato druhá citace: "Dne 27.1.2008 začala hořet v místnosti postel, vzdá­lená od zásuvky 1 m. Následné požáry v následujících dnech změnily charakter - začaly postupně hořet kryty zásuvek. Stalo se tak za přítomnosti televizního štábu, ale i za přítomnosti hasičů, mě­řících termokamerou zásuvky i celou bytovku. Vše bylo chladné, měřená zá­suvka měla například 18° C, ale za dvě vteřiny po tom, co začala hořet,  měla 340° C. Přivolali tedy ředitele okresního hasičského zboru, i když to bylo ve večerních hodi­nách a ten následně na druhý den přivolal ex­perty z ministerstva. Drobné požáry v bytě pokračovaly. Mezitím byly namontované přepěťové ochrany v hlavním rozvaděči, i v podružných bytových rozvaděčích, byly vyměněny proudové chrá­niče. Souběžně po­kračovala měření elektrických hodnot v okolí bytovky. Kryty zá­suvek však hořely i po vypnutí el. přívodu do celé bytovky."  

Ve staré bytovce v čísle 5 na Mládežnické ulici, která nepatří obci, takže jí nebylo věnováno tolik pozornosti, se také objevilo koncem roku 2007 záhadné vypadávaní jističů, v lednu i výše zmíněné potíže se zásuvkami. V tomto bytě žijí rodiče paní Hlozákové (z domu č. 7), jejich bytovky jsou od sebe vzdáleny pouhých 30 me­trů. Ani v tomto bytě nebylo na elektrickém vedení naměřeno nic, co by neodpovídalo požadavkům státní technické normy. A tak se začal hledat společný jmenovatel v pubertálním synkovi manželů Hlozákových. Ovšem forenzní laboratoř nenašla na žádné zásuvce byť sebemenší stopu bílého fosforu, či jiné látky, kterou by mohl případný mladý pyroman samovznícení zásuvek fingovat. Navíc je takováto fabulace zcela v rozporu se všemi protokoly a zápisy. Vždyť například v jedné z místností, ve které byli přítomni pouze experti hasič­ského sboru s termokamerou, zahořela jedna ze zásuvek doslova před jejich očima. Ale z měření těchto ex­pertů jsme alespoň získali (na rozdíl od našich Strašic) jeden důležitý, ověřený poznatek: v okamžiku zaho­ření zásuvky dosahuje teplota 340° C.   

Tak ani slovenská vědecká obec se moc nevyznamenala, i když údajů z nejrůznějších měření a revizí (na rozdíl od Strašic) měla celé haldy. Do dnešního dne nebyly záhadné úkazy objasněny, není známa ani jejich fyzikální příčina. Podle mých dnešních informací je ve slovenských vědeckých kruzích, jak se říká, ticho po pěšině. Zhruba po třech měsících od prvních výskytů dosud neobjasněných jevů, jak mi píší ze Slovenska "události pozvolna - jak přišly, tak i odešly". A z několika míst mám ověřeno, že "je tam již klid, jevy nepokračují". Samo­zřejmě mnozí účastníci případu z obce Palárikovo dění v domku rodiny Mračkových na Rokycansku sledují. A většinou zastávají optimistický názor, že se u nás pro něj najde v několika příštích dnech již vysvětlení. A někteří dokonce, pod vlivem nejnovějších českých zpráv, podezřívají "měniče v té vodárně. Ty ale určitě ne­způsobí zapálení kapesníku u nosu. Též aby přeskočila vzduchem jiskra  na půl metru se mi nezdá..."  

-----------------------------------------------------------------------                   

      Zde poslední zpráva ze Slovenska, kterou jsem obdržel dne 24.11.2009 :  Pane Wágnere, trochu opoz­děně odpovídám, ale až dnes jsem dostal zprávu od ředitele OR HaZZ v Nových Zámcích, JUDr. Františka Jan­kovského, kterého odcituji: "Áno prípad sa stal, záver jednoznačný nie je a doposiaľ je v šetrení orgánmi polí­cie".