Vyloučení třetího

Nezávislost soudců je dovedena až k nezávislosti na zákonech, Ústavě i mezinárodním právu. Soudci jsou nepostižitelní a svévole je častým principem rozhodování našich soudů.

Dočasné úspěchy vlády nejsou po chuti ani senátorům. Chtěli by zachovat svá práva a přinutit prezidenta, aby se ohnul před jejich neznalostí Ústavy. Senátoři i poslanci vidí, že některá rozhodnutí soudů jsou špatná, ale nechtějí vidět, že jsou sami příčinou.

Naše justiční soustava je dvoustupňová. Ta by měla být ekonomičtější než jednostupňová. V jednostupňové soustavě nemůže nastat případ, kdy je souzen subjekt, který nemá s obviněním nic společného. Rozsudek platí pouze pro obžalovaného.

Ve dvoustupňové soustavě přišli advokáti a soudci na myšlenku, přidat k obžalovanému jiný subjekt. Ten nemá se sporem nic společného. Porušili princip „vyloučení třetího“, a rozsudek postavili na této skutečnosti.  To dovoluje soudcům spolčenými s advokáty vynést libovolný rozsudek. Obžalovaný může být vinen, protože dokázal předložit dostatečné důkazy, nebo může být nevinen, protože třetí subjekt s případem nemá nic společného.

Dokud Parlament takové postupy justici nezakáže, nebude republika právním státem.

S největší pravděpodobností je na tomto stavu vina výuka na právnických fakultách. Jiří Pospíšil je toho trapným příkladem. I předseda ODS Fiala zřejmě má profesorský titul z totalitního školství.

Páni senátoři a poslanci, v blogu Penězovod z Ústavního soudu popisuji, jak lze se současným stavem v justici skončit.

Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad