Velká justiční sklizeň

Je název úvahy redaktora Navary v dnešní MF DNES. V článku redaktor vcelku pozitivně hodnotí poslední viditelné kroky justice.

Bohužel ve své úvaze mylně hodnotí domluvu soudců s Ministerstvem spravedlnosti. Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí nižších soudů, že soudcům náleží dorovnání platů za minulá období. Soudci si nemohou uzurpovat právo, že budou články Ústavy vykládat takovým způsobem, který odporuje zdravému rozumu. Ústava jednoznačně říká, že žádný soudce nesmí vynášet takové rozhodnutí, které by ohrozilo jeho nestrannost.

Nikdo, ani soudce Nejvyššího soudu nesmí ohrožovat svou nestrannost. Jestliže soudci NS schválili rozhodnutí nižšího soudu o právu jiné soudkyně na doplatek mzdy, nepochybně tím porušili Ústavu. Rozhodli o tom, že sami mají nárok na doplatek mzdy. Takové rozhodnutí NS je nepochybně podjaté. Věděli, že moc výkonná bude respektovat rozhodnutí soudu. Vždy to dělala. Bohužel, moc soudní pohrdá Ústavou. Ústava hovoří jasně: „ Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.“ Termín nikdo je jednoznačný. Neexistuje žádná výjimka.

Dokud si moc soudní bude ohýbat Ústavu tak, jak jí to vyhovuje, nelze čekat podstatné zlepšení práce justice.

Náprava by byla jednoduchá. Přikázat soudcům, že v interpretaci zákona platí hierarchický princip a Ústava je nedílnou součástí zákona.