Státní zástupci a bílí koně

Mají státní zástupci potřebné vzdělání k tomu, aby mohli rozhodovat složité případy? Nejsou to náhodou bílí šemíci, které si vytvořily vlády po sametové revoluci?

Tříměsíční čekání na to, jak úředník rozhodne v kauze Čapí hnízdo, mi připadá poněkud nepřiměřené. Soudcové různých soudů se kroutí před nesmělými námitkami televizních a rozhlasových moderátorů. Skutečnost je trochu smutnější. Vlády po sametové revoluci využily funkci státních zástupců k tomu, aby zakryly nařízení, které byly v rozporu platnými právními normami. Stačilo přenést odpovědnost za soudní rozhodování na státní zástupce. To byli poslušní realizátoři moci výkonné už za totality.

Smutná je na tom skutečnost, že současní advokáti všech politických stran to samozřejmě vědí. V Poslanecké sněmovně se před pultem procházejí bývalí ministři spravedlnosti. Poučují poslance, jak oni kdysi rozhodovali. Nesdělují novým zákonodárcům, jaká jsou základní pravidla právního státu. Nesdělují jim, že nejsou vázaní chováním a formálními předpisy předešlých sněmoven. Řídit se podle předpisů platných v revoluční době je ten největší nesmysl, který zachovávají obě komory. Udržovat takové vědomí u zákonodárců se časem republice nevyplatí. Stav v justici je toho názorným příkladem.

Pane premiére, ve lži se nedá dlouhodobě žít. Nezpochybňuji váš majetek, ale zpochybňuji váš postoj k moci výkonné. Necháváte odpovědnost za soudní rozhodování na státních zástupcích. Čekáte, jak rozhodne úředník, možná pochybných morálních a odborných znalostí. Stát musí hradit soudní výlohy advokátům žalobců, i advokátům žalovaných stran. Aby k tomu nedocházelo, je třeba zachovat princip „vyloučení třetího“.

Jak je třeba současný stav napravit, popisuji v blogu Důkazy a názory.

 Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad