Pseudodemokracie
Stovky případů řešených Ústavním soudem svědčí o tom, že nežijeme v právním státě. Povinností ÚS je nejenom "nalézt" nespravedlnost, ale také zabránit tomu, aby k obdobné nespravedlnosti znovu došlo. Musí zrušit zákonné předpisy nebo postupy, které nezákonnost způsobily. Je iluzorní, že doplněním o jednoho soudce se situace v justici zlepší. Ani stovky nových ústavních soudců situaci nezlepší.
Zákonodárci se po sametové revoluci domnívali, že schválením nové Ústavy bude přechod od totality ke kapitalismu samozřejmostí. Zapomněli, že nejvyšší moc v demokratickém státě má moc soudní. Ani jeden totalitní soudce nebyl potrestán. "Nejsme jako oni" je pěkné heslo, ale oni si svou moc ponechali. Soudci v totalitě byli oporou systému. Právnické fakulty nadále vyučují studenty jak si uchovat moc "občanů s právnickým vzděláním". Státním zástupcům (prokurátorům) je ponechaná moc, která jim nepřísluší.
Naše právnické fakulty od konce války přednášely studentům, jak rozhodovat v totalitě. O spravedlivém, čili o pravdivém výroku soudce se patrně nedověděli. Je velká chyba školství, že se ani nyní studenti základům spravedlivého (pravdivého) rozhodování neučí. V Senátu patrně není ani jeden profesor matematiky.
Každá rozepře, která se ocitá u soudu, musí mít pouze dva účastníky. Jeden je žalobcem, druhý je obviněný. V právním státě musí platit, že výrok soudce k jedné straně sporu je opakem výroku ke druhé straně. Má-li žalobce pravdu, musí soudní náklady hradit žalovaná strana. Nemá-li žalobce pravdu, musí veškeré soudní náklady hradit on. Ve sporu nesmí být takový účastník, kterému je výrok soudu lhostejný. Pravidlu se říká "vyloučení třetího účastníka". Současné soudy mohou do sporu třetího účastníka dokonce přikázat.
Úřad státního zastupitelství musí zcela podléhat ministru vnitra. Neexistuje právo, které by státním zástupcům dovolovalo obracet se přímo na zákonodárce. Jen dva státní úřady nepodléhají přímo vládě (NKÚ a Banky).
Aktuální situace ("dluhy se musí platit") nelze řešit přílepky k přílepkům jiných nařízení. Současný Občanský soudní řád (podepsán komunistickými představiteli) je nutné vyloučit z právních norem.
Soudcům je třeba připomenout, jaké jsou základní postuláty právního státu. Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění a úpravu současných právních norem takové, které zaručeně vrátí republiku mezi právní státy:
§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních věd, matematiky, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
(3) nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),
(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.
§ 6. Lichva je trestný čin. Vláda stanoví podmínky, kdy se půjčka stává lichvou.
Moderátoři ČT a Rozhlasu+ (V. Moravec, B.Tachecí) jsou velice zdatní, ale republika potřebuje objektivní televizi i rozhlas. Pravda není prázdný výraz.
Politické strany a hnutí, které se uchází o přízeň voličů, by měly nad současnou situací v justici přemýšlet.
Ing. Karel Januška
Karel Januška
Úvaha staříka nad hrobem
Pravda a spravedlnost jsou morální hodnoty které určují, v jakém státě občané žijí. Stabilní jsou státy, ve kterých je pravda a spravedlnost nejvyšší hodnotou. Získání peněžních výhod je cílem našich současných politiků.
Karel Januška
Spravedlivé soudy
Rovnost občanů před zákonem (před mocí soudní) je tisícileté pravidlo. I v diktaturách by měly být dodržené zásady spravedlivého rozhodnutí soudu.
Karel Januška
Případ Janoušek
Krátce po druhé světové válce byla v Paříži přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. Všem občanům zaručuje stejná občanská práva. Soudcům přiděluje nejvyšší moc. Tisíciletá zkušenost potvrzuje správnost takových zásad.
Karel Januška
Volby a naděje
Moderní stát musí využívat všech prostředků, aby pro občany zajistil příjemný a pohodlný život. Omezení, která stát ukládá občanům, nesmí porušovat základní občanská práva.
Karel Januška
Rozděl a panuj
Justiční marasmus nebere konce. Obecné zákony přírodních a technických věd pro zákonodárce neplatí. Postupně máme vlády rozkradačů státu, lékařských specialistů, obchodníků s virtuální měnou.
| Další články autora |
Aloha, namaste, salud! Znáte význam celosvětově známých frází?
Na dovolené, ve filmech i na sociálních sítích. Některé cizojazyčné výrazy používáme téměř každý...
Praha promlouvá ze zdí i chodníků. Vzkazy kolemjdoucích pobaví, překvapí i zamrazí
Stojíš na mým fleku! Nemusíte číst knihu, abyste se dozvěděli o městě víc, než je někdy zdrávo....
V těchto dnech se láme osud českého Tesca. Britové už hledají kupce pro své obchody
Britští vlastníci Tesca podle mnohých finančních médií rozjíždějí prodej svých aktivit ve střední...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Obluda mezi nádražími. Tam, kde řezali sovětské vagony, zastaví metro D nad rybníkem
Pokud by se vyhlašovala anketa o nejošklivější nádraží v Praze, to v Krči by mělo určitě medaili....

Objevily jsme parádní herní kufříky, které naše děti zatím nepustily z ruky
Léto a prázdniny jsou v plném proudu, což pro nás maminky znamená jediné – vymyslet atraktivní program pro děti a přežít dlouhé cesty autem nebo...
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 653x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.



















