Omezení osobní svobody občanů Tluchoře, Páleníka, Bočka a Nagyové

Občanská práva jsou vymezena v Ústavě i Listině práv identicky (shodou okolností v článcích 2. takto:  Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá).

Znění Ústavy a Listiny práv je nesporné i pro laika. Každý občan může činit vše, co neodporuje zákonu. Důležitý termín „Zákon“ není ani v Ústavě ani v Listině definován. Je to velká chyba. Soudci se převážně řídí tím, co je napsáno v právních předpisech (sbírce zákonů). Kdyby soudci rozhodovali jen podle těchto předpisů, musely by se tyto přepisy měnit průběžně. Vědecká poznání a pokrok v technice nelze zastavit. Existuje někde v zákonných předpisech termín „počítačový virus“? Je při tom nesporné, že trestná činnost s tímto termínem nepochybně souvisí. Termín „zákon“ v justici je třeba chápat v širším smyslu slova. Nepochybně do zákona patří všechny zákony matematiky. To jsou takové výroky, které nelze vyvrátit. Do zákona v tomto významu patří nejnovější poznatky z přírodních a lékařských věd. Důležitá je hierarchie zákonných předpisů. Ústava a Listina práv jsou nejvyššími psanými zákonnými předpisy.

Může si občan objednat sledování jiného občana? Samozřejmě že může, protože mu to zaručuje článek 2. Ústavy. Ničím se touto činností neproviní.  Mohou poslanci jednat o tom, že za jistých smluvních podmínek složí poslanecký mandát? Žádný zákon jim to nezakazuje, takže jednoznačně mohou. Jestli si paní N. objednala sledování, žádného přestupku, natož trestného činu se nedopustila. Soud musel najít jiný důvod, pro který uvalil na paní N. vazbu. Tento důvod by měl být zveřejněn, protože jinak by mohlo jít o podjatost soudce. Zbavení osobní svobody občanů Tluchoře, Páleníka, Bočka a Nagyové kvůli nějakému podezření nelze v právním státě tolerovat.