Děkujeme za pochopení.
J19a56n 48R31á88ž
Na vašich článcích lze demonstrovat, do jakých absurdních myšlenkových kombinací se dostane laik, bez právního vzdělání když si přečte právni předpis a nedokáže ho správné interpretovat. Ústavu nelze jen přečíst,ale je nutno ji chápat jako celek a ve všech souvislostech. A to se Vám nedaří a jsem přesvědčen,že bez podrobného a důkladneho studia právní vědy se Vám to nepodaří.
P.S. To co jste napsal je naprosto zmatečné.
P53e74t89r 33K13u45d64l57i94č21k83a
Pane Januško, tak polopatě. Existují různé formy tr.činnosti ve vztahu k pachateli. Tr.čin tedy může být spáchán přímo pachatelem, ve spolupachatelství (2 a více pachatelů), nebo ve formě tzv. účastenství. Konkrétně - tr.zákoník
§ 24 Účastník
(1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně
a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),
b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo
c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Některé tr.činy může sám spáchat pouze tzv.speciální subjekt (mám takové postavení, které je nutnou podmínkou pro spáchání určitého tr.činu - např.Zneužití pravomoci úřední osoby - logicky musím být úř.osoba).Abych mohl být účastníkem na tr.činu, který spáchá onen speciální subjekt, sám být speciální subjekt nemusím. Paní Nagyová byla tedy účástníkem (konkrétně účastenství ve formě organizátorství) na dokonaném tr.činu zneužití pravomoci úř.osoby. Pan Buben tady naprosto správně použil analogii s vraždou. Vražda je stejně jako zneužití pravomoci úř.osoby tr.čin. Pokud si vraždu objednám (sám nevraždím), dopustím se tr.činu vraždy ve formě účastenství. Úplně identický případ jako p.Nagyová.
K62a80r53e15l 84J12a65n46u77š82k65a
Trestní zákoník je předpis, který nesmí odporovat Ústavě a Listině práv. Ta říká jasně: Občan může činit, co zákon nezakazuje. Až mi najdete zákon, který zakazuje občanovi sepsat smlouvu o tom, že se třeba vzdá poslaneckého mandátu, nebo že nesmí sledovat jinou osobu (tak, aby neutrpěla újmu), tak vám uvěřím.
Každý má právo na život. čili každé jednání vedoucí k vraždě je trestné. Tato analogie je mylná.
Z81b98y18n39ě11k 86S36y91c67h97r11a
Pane Januška vy jste opravdu velký tydýt
B72e93d68ř39i57c61h 49T36ě65š74í87n91s89k24ý
vaš právní výklad je, jak bych to řekl, takový kozopetrželový
P44a77v31e12l 52M84a61c68h96a74č77e26k
Milý autore, váš exkurz do spletitostí práva a to rovnou do jeho vyšších pater, přinesl žalostný výsledek.
Když přemýšlím, proč se takových naivností dopouštíte, tak mi vychází, že za každou cenu chcete obhajovat vazbou "oceněné" osoby, zřejmě pro jejich partajní příslušnost.
No, je to samozřejmě vaše právo, ale být při tom až směšný.... toho snad nemáte zapotřebí. Nebo ano?
J77a40n 27B71u45b47e67n
Chcete mi říci, že když si někdo objedná vaší vraždu, tak je to podle článku 2 ústavy taky v pořádku. Ničeho se dle vás dotyčný nedopouští, pouze uzavírá smlouvu?
K47a26r70e78l 66J87a19n11u23š10k20a
Vražda je trestný čin. Zákonem je zakázana. Takové činy má každý občan zákonem zakázané.
V35l70a64d79i45m37í90r 53H32r36u76b75ý
Ten důvod je jasný a i hloupý laik ho zná: Navádění k trestné činnosti. V případě paní Nagyové to vyšetřovatelé a SZ definovali pregnantněji: organizování zločinu. Vy jste toto zdůvodnění neslyšel? To je ovšem chyba vaše.
K12a31r52e71l 35J22a26n31u39š36k60a
Možná je termín "navádění k trestné činnosti" použit někde v zákonných předpisech. Ústava mi zaručuje činit vše, co není zákonem zakázáno. Nejdříve mi musí být dokázáno, že jsem "naváděl k trestné činnosti" a teprve pak mohu být zbaven osobní svobody. Naopak to nelze - podle znění Ústavy.
M43i76c33h41a59l 11M23a34l20ý
Pane Januško, máte svérázný způsob výkladu prová a ve většině svých tvrzení nemáte pravdu. Například sledování kohokoli - nesmíte sledovanému způsobit újmu a zkrátit ho na svých právech. A teď si představte, že sledovaná osoba má mimo jiné právo na soukromí a vy tím toto právo porušíte. Pokud někdo dostane třeba po volbách v rámci povolebního vyjednávání nějakou funkci a jiný zase jinou, většinou je to v pořádku. Nicméně, už možná ne zcela v pořádku je, když někdo někomu za to, že složí poslanecký mandát a tak umožní cosi prohlasovat, nabídne nějaký post. Pochopitelně je třeba takovou nabídku, učiněnou před složením mandátu prokázat. Jiná situace by byla, pokud by daný poslanec složil mandát a po jeho složení za ním přišla jeho partaj a řekla mu: zachoval ses čestně, počítáme s tebou, nechceš pro stranu dál pracovat v dozorčí radě? Pak by bylo vše v pořádku.
K96a94r89e80l 90J24a40n69u49š91k50a
To že nikomu nesmím způsobit újmu jsem sice neuvedl, ale takovou samozřejmost snad není třeba uvádět.
P41a38v29e89l 93M23o30r89a76v75e62c
Autore autore.. Sám si v textu odporujete. Píšete že sledování si může obednat každý a zákony to nezakazují, takže N. nemá důvod být proto ve vazbě. Zároveň ale píšete že kvůli počítačovému viru je možné jít sedět, přestože zákony počítačové viry nezmiňují a tedy je nezakazují.
Jinak já fakt nevím jak si třeba já můžu objednat u vojenské rozvědky špehování premiérovy ženy. Ti by mne nepustili ani přes vrátnici..
K53a27r41e40l 54J76a45n40u34š16k97a
Jsem schopen vyrobit počítačový vir. Mám se obávat, že mne policie zabásne? Je třeba soudit skutky, nikoliv to co by se mohlo stát.
- Počet článků 859
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 652x
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.
Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.
Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce.
Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:
1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),
4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.