Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JR

J19a56n 48R31á88ž

15. 6. 2013 21:28

Na vašich článcích lze demonstrovat, do jakých absurdních myšlenkových kombinací se dostane laik, bez právního vzdělání když si přečte právni předpis a nedokáže ho správné interpretovat. Ústavu nelze jen přečíst,ale je nutno ji chápat jako celek a ve všech souvislostech. A to se Vám  nedaří a jsem přesvědčen,že bez podrobného a důkladneho studia právní vědy se Vám to nepodaří.

P.S. To co jste napsal je naprosto zmatečné.

6 1
možnosti
Foto

Uvítal bych konkrétní diskuzi.

1 0
možnosti
PK

Pane Januško, tak polopatě. Existují různé formy tr.činnosti ve vztahu k pachateli. Tr.čin tedy může být spáchán přímo pachatelem, ve spolupachatelství (2 a více pachatelů), nebo ve formě tzv. účastenství. Konkrétně - tr.zákoník

§ 24 Účastník

(1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně

a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor),

b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo

c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Některé tr.činy může sám spáchat pouze tzv.speciální subjekt (mám takové postavení, které je nutnou podmínkou pro spáchání určitého tr.činu - např.Zneužití pravomoci úřední osoby - logicky musím být úř.osoba).Abych mohl být účastníkem na tr.činu, který spáchá onen speciální subjekt, sám být speciální subjekt nemusím. Paní Nagyová byla tedy účástníkem (konkrétně účastenství ve formě organizátorství) na dokonaném tr.činu zneužití pravomoci úř.osoby. Pan Buben tady naprosto správně použil analogii s vraždou. Vražda je stejně jako zneužití pravomoci úř.osoby tr.čin. Pokud si vraždu objednám (sám nevraždím), dopustím se tr.činu vraždy ve formě účastenství. Úplně identický případ jako p.Nagyová.

4 1
možnosti
Foto

Trestní zákoník je předpis, který nesmí odporovat Ústavě a Listině práv. Ta říká jasně: Občan může činit, co zákon nezakazuje. Až mi najdete zákon, který zakazuje občanovi sepsat smlouvu o tom, že se třeba vzdá poslaneckého mandátu, nebo že nesmí sledovat jinou osobu (tak, aby neutrpěla újmu), tak vám uvěřím.

Každý má právo na život. čili každé jednání vedoucí k vraždě je trestné. Tato analogie je mylná.

1 3
možnosti
ZS

Pane Januška vy jste opravdu velký tydýt

5 1
možnosti
ZK

Z22d56e40n17a 85K52o12č65í

15. 6. 2013 19:57

ale zato miluje stranu modrých ptáků ;-D

3 1
možnosti
BT

vaš právní výklad je, jak bych to řekl, takový kozopetrželový;-D

8 1
možnosti
Foto

Milý autore, váš exkurz do spletitostí práva a to rovnou do jeho vyšších pater, přinesl žalostný výsledek.

Když přemýšlím, proč se takových naivností dopouštíte, tak mi vychází, že za každou cenu chcete obhajovat vazbou "oceněné" osoby, zřejmě pro jejich partajní příslušnost.

No, je to samozřejmě vaše právo, ale být při tom až směšný.... toho snad nemáte zapotřebí. Nebo ano?

6 1
možnosti
Foto

V čem spatřujete směšnost?

1 1
možnosti
JB

J77a40n 27B71u45b47e67n

15. 6. 2013 18:37

Chcete mi říci, že když si někdo objedná vaší vraždu, tak je to podle článku 2 ústavy taky v pořádku. Ničeho se dle vás dotyčný nedopouští, pouze uzavírá smlouvu?

6 0
možnosti
Foto

Vražda je trestný čin. Zákonem je zakázana. Takové činy má každý občan zákonem zakázané.

1 4
možnosti
VH

Ten důvod je jasný a i hloupý laik ho zná: Navádění k trestné činnosti. V případě paní Nagyové to vyšetřovatelé a SZ definovali pregnantněji: organizování zločinu.  Vy jste toto zdůvodnění neslyšel? To je ovšem chyba vaše.

9 0
možnosti
Foto

Možná je  termín "navádění k trestné činnosti" použit někde v zákonných předpisech. Ústava mi zaručuje činit vše, co není zákonem zakázáno. Nejdříve mi musí být dokázáno, že jsem "naváděl k trestné činnosti" a teprve pak mohu být zbaven osobní svobody. Naopak to nelze - podle znění Ústavy.

1 8
možnosti
MM

Pane Januško, máte svérázný způsob výkladu prová a ve většině svých tvrzení nemáte pravdu. Například sledování kohokoli - nesmíte sledovanému způsobit újmu a zkrátit ho na svých právech. A teď si představte, že sledovaná osoba má mimo jiné právo na soukromí a vy tím toto právo porušíte. Pokud někdo dostane třeba po volbách v rámci povolebního vyjednávání nějakou funkci a jiný zase jinou, většinou je to v pořádku. Nicméně, už možná ne zcela v pořádku je, když někdo někomu za to, že složí poslanecký mandát a tak umožní cosi prohlasovat, nabídne nějaký post. Pochopitelně je třeba takovou nabídku, učiněnou před složením mandátu prokázat. Jiná situace by byla, pokud by daný poslanec složil mandát a po jeho složení za ním přišla jeho partaj a řekla mu: zachoval ses čestně, počítáme s tebou, nechceš pro stranu dál pracovat v dozorčí radě? Pak by bylo vše v pořádku.

11 0
možnosti
Foto

To že nikomu nesmím způsobit újmu jsem sice neuvedl, ale takovou samozřejmost snad není třeba uvádět.

0 13
možnosti
DK

D64a65v66i38d 87K87r93á13l

15. 6. 2013 17:48

nechceš se raději držet svého řemesla?

3 0
možnosti
PM

Autore autore.. Sám si v textu odporujete. Píšete že sledování si může obednat každý a zákony to nezakazují, takže N. nemá důvod být proto ve vazbě. Zároveň ale píšete že kvůli počítačovému viru je možné jít sedět, přestože zákony počítačové viry nezmiňují a tedy je nezakazují.

Jinak já fakt nevím jak si třeba já můžu objednat u vojenské rozvědky špehování premiérovy ženy. Ti by mne nepustili ani přes vrátnici..

11 0
možnosti
Foto

Jsem schopen vyrobit počítačový vir. Mám se obávat, že mne policie zabásne? Je třeba soudit skutky, nikoliv to co by se mohlo stát.

0 8
možnosti
  • Počet článků 859
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 652x
Vzdělání: Vyšší průmyslová škola strojnická - Vsetín (1955). KU  -  Fakulta technické a jaderné fyziky (1961).
Programátor vědecko-technických výpočtů v penzi.

Soud je služba za úplatu. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci: žalobce a žalovaný. To je podmínka "vyloučení třetího". Soudce nesmí přizvat do sporu třetí subjekt. Každý soud(ce) rozhoduje o tom, zda má žalobce pravdu. V každém demokratickém systému může soudce konkrétní spor rozhodnout pouze jedenkrát.

Ústavní soud nemá právo vracet řešení sporu jinému soudci, protože odvolání proti rozhodnutí soudu již proběhlo. Pravda, spravedlnost a svědomí soudce jsou kritéria pro  rozhodování. Jestliže jedna strana sporu podá odvolání, pak spor musí rozhodovat jiný soudce. 

Priority, podle kterých musí soudce rozhodovat:

1. Zákony přírodních věd, zákony technických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

2. Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

3. nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (NATO, EU),

4. zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

5. nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

Výrok každého soudce musí obsahovat část, která určuje, kdo hradí soudní náklady. Tím je definováný příčinný vztah mezi žalobcem a žalovaným.