Návrhy změn v Občanském soudním řádu

Pro poslance stávajícího parlamentu jsem porovnal  platné znění Občanského soudního řádu s navrženými úpravami pro třetí čtení  - tisk 932. První věta Občanského soudního řádu je tato (není v tisku 932): "Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:"

 Domnívám se, že první věta by se měla vypustit a nahradit ji definicí termínu Zákon.

Navrhuji toto znění:

"Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků z přírodních a lékařských věd, Ústava, Listina práv a svobod, soubor nařízení vydaných parlamentem (sbírka zákonů) a soubor nařízení vydaných institucemi, které jsou k tomu zmocněné."

Zákony matematiky jsou nedílnou součástí Zákona, protože jsou nevyvratitelné a platí v jakémkoliv společenském zřízení. Časem se mění úroveň poznání i techniky, definice Zákona zůstává neměnnou.

 Platné znění  s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU 

V paragrafu § 80 je opět ponecháno:

c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Taková formulace do zákona nepatří!!! Z paragrafu řešícího rodinné vztahy se stal nový paragraf, který dovoluje soudcům téměř vše. Třeba žalobce zpochybňuje platnost smlouvy, advokát protistrany prohlásí, že žaloba neprojevila naléhavý právní zájem a soudce s tím vysloví souhlas!! Tento paragraf je třeba úplně vypustit. Soudit se musí podle zákona, nikoliv podle zájmu! Soudce je povinen rozhodnout vlastní spor, ne hodnotit jakýsi zájem některého účastníka sporu.

Kam se poděl paragraf    §133 ??  Není vyškrtnutý?

V něm se definuje, kdy lze uplatňovat matematický důkaz sporem, v justici označován důkaz opaku. Doporučuji dát do formy, která byla před rokem 1963: Skutky, pro jejichž existenci zákon stanoví domněnku, nepotřebují důkazu. Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje. Bezpodmínečně nutné vrátit do tohoto předpisu!!!! Soudci musí znát logické důkazy o pravdivosti výroku!!!! V r. 1963 byl paragraf účelově upraven.

 V paragrafu § 213a je opět hrubá chyba:

(2) Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy (§ 213 odst. 4) buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu.

Čili zase se soudcům II. stupně dává možnost vrátit spor soudci I. stupně. Ústava takový krok zakazuje. Nikdo nesmí nezávislé rozhodnutí soudce ohrožovat, ani soudce vyššího soudu. To je důvod nesmyslné délky sporů. Povinností nadřazeného soudu je rozhodnout! Je za to placený.

Kam se poděl paragraf    §213b ?? Proč není úplně vyškrtnut.

Kam se poděl paragraf    §219a ?? Proč není úplně vyškrtnut.

Kam se poděl paragraf    §221 ?? Proč není úplně vyškrtnut.

V něm se stanovuje, že soudci mohou soudit podle svého právního názoru a vracet spor soudci I. stupně

Kam se poděly paragrafy    §223 až §229  ?? Proč nejsou vyškrtnuté ?.

Kam se poděl paragraf    §235h ?? Proč není úplně vyškrtnut.

Kam se poděly paragrafy §236 a §237 ?? Jsou tam nesmyslné podmínky, kdy je téměř každé dovolání možné odmítnout. Je ryze v pravomoci soudců nebo poroty rozhodnout o zamítnutí opravného prostředku (rozporovat rozhodnutí soudce II. stupně).

Nový paragraf. § 237 Proč nepřístupné dovolání ?? U dovolacího soudu je třeba zřídit senát (porotu) ze soudce a zástupců  sporných stran, včetně  laické odborné veřejnosti. Stanovit pravidla pro jejich rozhodování (zda jednomyslně nebo většinově) a tato porota rozhodne. Jedná se o posouzení dvou práv (třeba lékař pohotovosti kontra matka rodička). V takovém sporu je lépe umožnit dohodu sporných stran dříve, než se spor dostane až k Nejvyššímu nebo Ústavnímu soudu.

 (1) Dovolání podle § 237 není přípustné

c) proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,

(2) U opětujícího se peněžitého plnění je pro závěr, zda dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [odstavec 1 písm. d c)], rozhodný součet všech opětujících se plnění; jde-li však o peněžité plnění na dobu života, na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 5 let, je rozhodný pouze pětinásobek výše.

 Uvádět peněžitou částku do soudního pořádku je veliký nesmysl. Co když se přejde na euro?? Předepisování podrobných kroků do soudního pořádku nepatří. Pro někoho je uvedená částka zanedbatelná, pro jiného astronomická. Právo a pravda se neřídí velikostí částky. Je to arogance pracovníků ministerstva (a vás, poslanců), kteří takto definují zákonné předpisy. Celé odstavce (1) a (2) nepatří do soudního pořádku. Je pouze na soudu, jak rozhodne. Vždy má možnost dovolání zamítnout!

Kam se poděl paragraf    §241?? Proč není úplně vyškrtnut? V něm se stanovuje, že svéprávní občané nemají před zákonem rovná práva. Jestliže se dovolává fyzická nesolventní osoba, která nemá právnické vzdělání, je jí absolutně upřeno právo podat dovolání.

Jak vypadá paragraf    §241 po úpravách?

Jsem si vědom skutečnosti, že zítra může být parlament rozpuštěn. Snad některá nová politická strana se  bude zabývat tristním stavem v naší justici. Nejlépe by bylo zrušit platnost současného Osř a vydat nový Soudní řád pouze ministerskou vyhláškou, který by byl platný pro všechny soudy.