V zákonných předpisech Rakousko-Uherska byl tento odstavec: „Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje.“
Důkaz opaku je obdoba matematického důkazu sporem. Ten říká, že pravdivý výrok zůstává pravdivým výrokem i po negaci. Lidově se říká: opak je (také) pravdou. Této skutečnosti se učí už na základních školách. Každý žák musí vědět, že násobením rovnice se její hodnota nezmění. Násobíme-li rovnici číslem -1 (provedeme opak rovnice), stále zůstává platná.
Za totality platil „závazný právní názor“, že dělnická třída zvítězí na celém světě a komunistická strana nás dovede k těm nejlepším zítřkům. Odstavec o důkazu opaku se moc nehodil do právních předpisů, proto ho komunisté vypustili. Od té doby v zákoně bytostně chybí. Soudci bezostyšně vynášejí rozsudky, které lze důkazem opaku vyvrátit. Školí se v Justiční akademii, Ústav státu a práva zkoumá bůhvíco. Justice se chová jako mafie a pan prezident nám navrhl další ústavní soudce. V první republice stačilo sedm ústavních soudců. Dnes jsou zavaleni „prací“, protože v systému chybí prvek ustanovení smírčí poroty (u soudů II. stupně).
Naši novináři jsou buď neschopní, nebo pořádají sezení, kde se pochválí (MFD), ale aby názory čtenářů ve svých listech zveřejnili, to nedokážou. Učinil jsem pokus dopisem šéfredaktorce (S. Slonková):
V dnešní MFD jsem si přečetl článek „Noviny v čase nepřetržitého toku informací“. Mám zásadní výhrady k justici a rozhodování soudů. Své úvahy zveřejňuji na svém blogu. Upozorňuji vaši rubriku „názory čtenářů“, že by bylo vhodné, mé názory zveřejnit. Bohužel, ještě se to ani náznakem nestalo. Mám pocit, že jste součástí společnosti „občanů s právnickým vzděláním“ a tvrdě prosazujete jejich zájmy.
Nevím, proč mé úvahy ignorujete. Dávám vám oprávnění cokoliv z mých blogů zveřejnit ve vašem deníku, třeba jen v „názorech čtenářů“.
Důkaz toho, že nepatříte mezi „občany s právnickým vzděláním“, kteří zneužívají svého postavení, bych viděl zveřejnění mého blogu „Dodržování zákona“.
Odesláno 10. května 2014 8:43. Reakce novinářů žádná. Zřejmě jsou ve službách obce „občanů s právnickým vzděláním“, nebo nemají vlastní názor. Silně pochybuji o tom, že by jim vlastník listu bránil ve zveřejňování názorů čtenářů.
Naproti tomu jsou v diskuzi velmi čilí někteří zastánci současného stavu (Jan Pavelka, Jiří Lietavec, Aleš Dokoupil, Zdeněk Matuška a Petr Petrov). Stále se domnívají, že současný systém je ten nejlepší. Snaží se zprotivit zveřejňování vlastních názorů každému, komu se současný stav nelíbí.
Dospěje někdy naše právní věda do stavu, který byl za císaře pána a vrátí důkaz opaku do zákonných předpisů?
Občané by to mohli žádat od svých poslanců.
