Diskuze v ČT

Včera si moderátor V. Moravec pozval diskutující, vesměs „odborníky“ na občanská práva. Jedním z diskutujících (filozof) zobecnil Archimédův zákon.

Onen diskutující zřejmě nepochopil, nebo mu možná nikdo neřekl, jaký objev Archimédes učinil. Reálný spor byl o tom, zda zlatník použil při výrobě všechno zlato, které zákazník zaplatil. To je skutečná otázka pro každého soudce. Odpověď na tuto otázku by měl znát každý absolvent druhého stupně základních škol. Zopakuji panu Moravcovi a odborníkům oné diskuze: „Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která je rovna váze kapaliny tělesem vytlačené.“ Takže když ponořím do kapaliny 1 kg zlata, pak vytlačená kapalina má jiný objem, než když ponořím 0.5 kg zlata + 0.5 kg stříbra. Jeden kg zlata má jiný objem než slitina zlata a stříbra. To je odpověď soudce, který musel rozhodnout spravedlivě.

Všeobecná znalost přírodních zákonů nesmí být v rozhodnutí soudce zpochybněná. Jinými slovy: pravda je nezpochybnitelným parametrem každého soudu.

Příkaz byl součástí „Občanského soudního řádu“ platného od devatenáctého století až do roku 1945. Nástup diktatury proletariátu učinil přítrž spravedlivému rozhodování. Právníci v roce 1963 „upravili“ OSŘ způsobem, který je uplatňován i nyní. Místo přesné definice „důkaz opaku je povolen“, nově definuje „právní názor“. Dovoluje soudci vyslovit výrok, který odporuje zásadě spravedlivého (čili pravdivého) rozhodování. Této výhody se právníci nehodlají vzdát, protože v každém soudním sporu účinkuje minimálně „jeden občan s právnickým vzděláním“. No a podpis pod smlouvou je všeobecně uznávaný. Morálku „dluhy se musí platit“ do předpisů vložili současní nebo předcházející zákonodárci.

Páni senátoři a poslanci.

Stav v justici je stavem, který jste vy sami zavinili. Dvojková soustava, kterou nyní používá celý svět, je základem spravedlnosti. Každý telefon, rádio, televize pracuje výhradně s veličinami pravda a nepravda. Neměli byste soudcům přikázat, aby rozhodovali spravedlivě a pravdivě?

Aby se republika stala právním státem, je třeba učinit dva kroky:

1. Vláda s okamžitou platností odvolá současného Nejvyššího státního zástupce. Dočasně pověří touto funkcí pracovníka, na kterém se vláda shodne. Tomuto úředníkovi sdělí, že je zodpovědný za jednotný postup ve všech úřadech státního zastupitelství. Hierarchie rozhodování ve všech úřadech musí být nesporná. Střídání vlád musí proběhnout bezproblémově přesně podle idejí Ústavy

2. Soudcům je třeba nařídit, aby ctili základní postulát právního státu: „Občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje“.  Lichva zřejmě vypadla z našich právních norem. Do zákonných předpisů rozhodně patří. Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění současných právních norem:

§1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

   (1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

   (2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

   (3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

   (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

   (5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.

§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

§ 6. Lichva je trestný čin. Lichvou se stává půjčka, u které věřitel musí splatit víc jak desetinásobek půjčky.

Soudům je nutné předepsat maximální doby, ve kterých musí padnout první rozhodnutí. Vláda připraví návrh, jak do právních norem vrátit domovské právo. V prvním kroku by mohly být přijaté navržené doplňky. Okamžitě zvednou úroveň justice.