Dalíkovo odsouzení

Pan Dalík byl odsouzen k odnětí svobody. Odnětí svobody nařídil soud výrokem: „Občan Dalík se dopustil trestného činu. Proto bude zbaven osobní svobody v délce čtyř let.“ 

Za tento výrok soudu je zodpovědná moc výkonná. Musí dohlížet na to, aby spravedlnost byla zaručená pro každého občana. V našem státě to je předseda vlády (Sobotka, ČSSD), ministr spravedlnosti (Pelikán, ANO) a ministr vnitra (Chovanec, ČSSD). Tito pánové nesou osobní zodpovědnost za odsouzení pana Dalíka.

Jakého trestného činu se pan Dalík dopustil, jsem se nedozvěděl. Údajně si měl říct o půlmiliardový úplatek v kauze dodávek transportérů Pandur pro českou armádu.

V právním státě lze odsoudit občana za konkrétní trestný čin. Protože k nákupu pandurů nedošlo, odsouzení pana Dalíka postrádá důvod. Soudy nejsou výchovný ústav. Když někomu řeknu, že mu prodám Karlštejn, za to mne žádný soud nemůže odsoudit. Jestliže přijmu od někoho jakoukoliv zálohu, pak mne soud odsoudit musí, protože zjistí, že mi Karlštejn nepatří.

V případě Dalík je republika stranou žalující. Žalobcem je v tomto případě ministr vnitra (Chovanec, ČSSD). Ptám se: Pane ministře, jakou škodu republika utrpěla chováním pana Dalíka?

Pan Rath (ČSSD) byl zadržen s krabicí od vína s částkou 5 milionů. Tu obdržel na jednání, kdy zastupoval krajský úřad, čili stát. Za toto jednání nebyl dosud odsouzen.

Naše soudy přerostly občanům přes hlavu. Zasahují do případů, které v právním státě nejsou přípustné. V nadcházejících volbách bychom měli volit tu politickou stranu, která zajistí, že soudnictví nebude zneužíváno k politickým cílům vládnoucích stran. Každá politická strana by se měla jasně vyjádřit, zda má být republika právním státem. K tomu je třeba soudcům přikázat, že Ústava není cár papíru, ale přesná norma, kterou je třeba dodržovat.

Nově zvolení poslanci by si měli uvědomit, v jakém právním marasmu žijeme. Nápravu vidím v doplnění právních předpisů zveřejněných v Otevřeném dopise.