Právnický marasmus

Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Po tomto aktu Valné shromáždění vyzvalo všechny členské státy, aby  ve svých zemí aplikovaly její principy.    

V roce 1948 se u nás moci uchopili komunisté, kteří upravili znění zákonů. K soudcům přiřadili "soudce z ulice" a vytvořili si termín "závazný právní názor", kterým se řídí i současná justice. Vysoké školy jsou řízené "odborníky", kteří se usadili v čele politických stran. Volby do Parlamentu neslouží k vybrání nejlepšího kandidáta na premiéra, ale k upevnění moci současné politické garnitury. Ústavní soud není soudem, ale "nálezcem" nespravedlných rozhodnutí nižších soudů. Předseda Rychetský se tváří, že neví co je spravedlivé rozhodnutí soudu. 

Justice musí rozhodovsat nejenom spravedlivě, ale také úsporně. Náklady na soudní aparát musí být minimální a rozhodnutí soudu musí být spravedlivé. Dvoustupňové soudnictví je ekonomicky nejvýhodnější.  Soud prvního stupně je kontrolován soudem druhého stupně. Jen dva subjekty mohou být účastníkem sporu (žalobce a žalovaný). Totalita umožnila soudcům přizvat další subjekt a neakceptovat pravidlo vyloučení třetího..

Moc soudní musí být v právním státě mocí nejvyšší. Prezident a členové Parlamentu mohou být stíhaní až po uplynutí svého mandátu.

Státní zástupci jsou státní úředníci, kteří nesmí vystupovat jako soudci. Spory mezi státními zástupci řeší moc výkonná (premiér, ministři). 

Ústavní soud převzal praktiky z totalitní justice. V rozporu s Ústavou vrací nespravedlivě rozsouzené případy zpět do soudního procesu. Povinností Ústavního soudu je nejenom nalézt nespravedlivé rozhodnutí, ale ze zákonů a soudních postupů odstranit vše, co nespravedlnost způsobilo. Předseda Rychetský by měl být právně odpovědný za justiční marasmus. Zpochybňování platnosti fyzikálních zákonů (Archimédova zákona) je v právním demokratickém státě nemyslitelné.

Když zvítězí propaganda (Hitler) nad skutečným stavem, opět může dojít k válkám nedozírného rozměru. Pravdu a spravedlnost nelze ohýbat podle současné potřeby vládnoucí garnitury.

Poslanci  si musí uvědomit, že oni určují, kdo bude premiérem. Jestliže vyberou člena Sněmovny za svého premiéra, pak tento premiér musí do sněmovny jmenovat svého zástupce. Je-li premiér odvolán, vrací se do Sněmovny. S výjimkou předsedy Sněmovny by měli mít poslanci stejné finanční ohodnocení. Cestovné, nocležné, právní porady náleží do společných nákladů Sněmovny. Ve Sněmovně není třeba žádný řečnický pult. Do budovy Sněmovny nesmí mít přístup žádný policista. Každý poslanec má právo pronést jakýkoliv projev.

Ministryně spravedlnosti má také "nějaké podíly v akciových společnostech. Kdo je nemá?" To jsem zaslechl v ČT. 

Zemi jako žhavou kouli si každý dovede přrdstavit. Nedovedu si představit, že by se země najednou přestala ochlazovat. Strany Zelených si to představit dovedou. Dokonce se shlukují napříč celým světem. 

Zlato je odedávna platidlo. I v moderní době ho používají nejvyspělejší státy. Smlouvy jsou založené na úhradě dodaného zboží nebo služeb. Doba dodání služeb a zboží je rozdílná. Finančníci používají k definování času (doby) různá pásma. Hodnota zlata se v různých státech časem mění. Z rozdílu hodnocení zlata vznikly imaginární měny. Není složité vypracovat algoritmus, který virtuálním prodejem a koupí zlata v různých částech světa stvoří takovou měnu, která bude profitovat z neexistence světového finančního času. Zákonodárci a odborné finanční instituce by měly dosáhnout toho, aby virtuální měna nekřivila výsledky mezinárodní spolupráce.

ing. Karel Januška