Zanedlouho se opět budou ve Staré Boleslavi konat Svatováclavské slavnosti. Určitě se opět sjedou preláti, možná přijede i kardinál Duka a lidé budou na celý víkend silně omezeni. A bude se hromadně modlit, budou znít chorály, bude se sloužit mše. Město budou stát nemalé peníze. A to i moje, ač jsem ateista. Podívejme se proto na to, jak to všechno bylo a kdo je vlastně skutečným zakladatelem státu.
Kníže Václav, prohlášený za svatého je označován za patrona země České. Postupně se s knížete Václava stal kult zejména katolické církve, která z data jeho vraždy udělala svou výkladní skříň. Především proto, že kníže Václav byl plně v područí tehdejších německých křesťanských kněží, samozřejmě římskokatolických. Dával jim ve všem volnou ruku a zval jich do země stále víc. Jednou z těchto kultovních akcí se staly i staroboleslavské Svatováclavské slavnosti.
Tyto slavnosti se staly ohromnou propagací katolické církve, sjíždějí se katoličtí věřící, dokonce je nesena lebka Václava, což osobně považuji za morbidnost, dochází k hromadným motlitbám a katolické monstrparádě. To vše v zemi, která se řadí k nejvíce ateistickým státům Evropy.
Podívejme se na legendu svatého Václava podrobněji. Kníže Václav se narodil pravděpodobně v roce 907. V mládí byl vychováván silně křesťansky zaměřenou babičkou Ludmilou, silně ovlivněnou německými kněžími, kteří tehdy u nás šířili křesťanskou, rozuměj římskokatolickou, víru.
Jako kníže byl Václav poražen saským králem Jindřichem Ptáčníkem, uvolil se i nadále platit tribut pět set hřiven stříbra a sto dvacet volů ročně Sasům, ale na druhou stranu se mu podařilo zachovat suverenitu českého knížectví. Možná i proto, že s Jindřichem Ptáčníkem navázal později vřelé osobní vztahy. Pravdou je, že onen tribut Václav zdědil po svých předcích, nebyl tudíž tím, kdož se k placení uvázal a navíc byl i v placení tributu velmi laxní. Mnohé roky nebyl do Saska vůbec odveden.
V době panování knížete Václava bylo jeho knížectví fakticky velmi malé, vždyť i hrad bratra Boleslava byl hradem hraničním. Pokud vedl spory s dalšími českými knížátky, nikdy se mu nepodařilo je podrobit, takže zem byla politicky nestabilní a roztříštěná. Jednotlivá knížátka si na svém území vládla po svém, bez ohledu na stát.
Kvůli tomu se dostával do častých sporů s mladším bratrem Boleslavem a jejich rozpory vyvrcholily 28. září roku 935. Datum úmrtí knížete Václava bylo kladeno i na rok 929, ale nejnovější historické poznatky se kloní spíše k datu pozdějšímu.
Podle historika Dušana Třeštíka došlo k vraždě Václava tak, že v onen den, cestou na ranní pobožnost, došlo mezi bratry opět k jednomu z četných sporů. Boleslav se natolik rozezlil, že vytasil meč, ale Václavovi, většímu a fyzicky silnějšímu, se podařilo mu meč vytrhnout a při potyčce povalit na zem. Na Boleslavovo volání přiběhli jeho družiníci a vida stát Václava s obnaženým mečem nad Boleslavem, vrhli se na něj, aby svého pána ochránili. Václavovi se nepodařilo před přesilou prchnout do kostela a byl ubit.
Podle tehdejších zvyklostí byli po smrti Václava povražděni všichni jeho příznivci i v Praze a Boleslav I, zvaný Ukrutný, se ujal vlády. Již tři roky po smrti Václava, v roce 938, však nechal převézt ostatky knížete do Prahy a slavnostně pohřbít v jižní ze čtyř apsid rotundy svatého Víta, kterou nechal vystavět kníže Václav. Dnes na jejím místě stojí kaple svatého Václava v chrámu svatého Víta.
Boleslav I. Ukrutný vládl třicet sedm let, až do roku 972. Někdy se uvádí datum jeho úmrtí i na rok 967, ale většina historiků se kloní k datu pozdějšímu. Kníže Boleslav si podmanil všechna méně významná knížátka v zemi, na jejich území ustanovil své správce a za dobu své vlády české území rozšířil natolik, že současná republika je menší.
Tvrdě se postavil proti snahám Sasů o politický vliv a ve čtrnáctileté válce proti saskému králi Otovi, nástupci Jindřicha Ptáčníka, na celé čáře zvítězil. Svou vládu si upevnil dalšími boji s vládci okolních zemí a vznikla další správní centra, nyní už silného a naprosto suverénního státu. Například Žatec, Sedlec, Litoměřice, Mladá Boleslav, Prácheň a mnoho dalších.
Zakladatelem českého státu se tak ve skutečnosti stal právě kníže Boleslav. Zároveň však právě on stojí za vznikem kultu svatého Václava, protože potřeboval uklidnit katolickou církev a toužil po vzniku českého arcibiskupství. Sám proto na legendě svatého Václava pracoval i tím, že uznával jeho údajné zázraky.
Katolická církev si legendu svatého Václava vzala za svou, a byť značně idealizovaný a pozměněný život Václava, prezentovala a prezentuje jako světce. V současné době jde podobnými slavnostmi o jediné – o zvýšení zájmu o katolickou verzi víry, o navýšení počtu katolických věřících a o ukázku její moci, síly a okázalosti.
Té římskokatolické církve, která doposud nedokázala překročit svůj stín a sejmout klatbu a vyobcování Mistra Jana Husa z církve, byť šel doslova ve šlépějích Ježíše Krista. Té katolické církve, která se v současné době naprosto otevřeně projevila svými požadavky na vrácení majetků. Současný kardinál Duka šel ve svých požadavcích dokonce tak daleko, že hrozí státu soudy, pokud by poslanci neodsouhlasili největší katolickou zlodějnu od dob Bílé hory.
Katolické církvi nikdy nešlo o nic jiného nežli o majetky, moc a ovládání lidí. Proč jinak by na křesťanském koncilu, v podání římskokatolické církve, v roce 325, za panování římského císaře Konstantina, změnila Starý zákon a sepsala ho podle sebe a pro svůj prospěch?
Jsem staroboleslavský patriot a Svatováclavské slavnosti mi vadí. Osobně pokládám za zakladatele českého státu nikoliv svatého Václava, ale knížete Boleslava I. Ale ten, zásluhou především katolické církve, byl a je v povědomí lidí označován jako bratrovrah, byť smrt knížete Václava osobně nezavinil a na bratra svou ruku nevztáhl.
Majetkovými požadavky katolické církve a jejich nohsledů, v podání některých politiků, ve mně katolická církev ztratila jakoukoliv vážnost. Nejde jí o lidi, nejde jí o nic jiného nežli o majetky, ohromné majetky, a to v zemi, kde se ke katolické církvi hlásí stále méně lidí a v zemi, která nemá prostředky ani na zdravotnictví či školství nebo na důstojné důchody.
Pokud se katolické církvi opravdu dají všechny majetky včetně ohromného finančního vyrovnání, zadlužujícího i vnuky našich dětí, nebude se jednat o nic jiného nežli o největší loupež v historii země. Kuponová privatizace byla jen odvar.
Kultu svatého Václava využívá katolická církev stejně, jako ho využívali nacisté, vždyť těm největším kolaborantům udělovali Svatováclavskou orlici, kult svatého Václava zobecnili. Byl poslušným synem německého kléru, a to se nacistům hodilo do krámu.
Svatého Václava si vážím jako člověka, který se snažil ochránit český stát před anexí Sasů. Boleslav má mou úctu jako faktický zakladatel českého státu. A nelíbí se mi šílenství, které kolem osobnosti svatého Václava katolíci vytvářejí, a proto jsem se ani jednou Svatováclavských slavností nezúčastnil a nezúčastním.
