Stáváme se cizinci ve vlastní zemi

Od počátku devadesátých let vypuklo šílenství prodeje všeho cizím společnostem. Nesmyslně jsme se zbavovali továren, výrobních družstev a především bank. Velice rychle k nám vtrhly velké a finančně silné obchodní řetězce, vytlačily malé české obchodníky, získaly si fakticky monopol a cpou do nás šílená svinstva.  

Nejenom, že všechny cizí společnosti platí daně dílem ve vlastních zemích a dílem v daňových rájích, ale nasazují k nám vedoucí pracovníky ze svých zemí. A tak není výjimkou, že český dělník, například v německé firmě, nedostává pracovní příkazy v češtině, ale v němčině a mnohdy se vyžaduje, aby se hovořilo pouze německy. A to v naší zemi.

Přijdeme si nakoupit do supermarketu, kam také jinam, když nic jiného u nás již téměř neexistuje, a ukrajinská pokladní na nás haleká, abychom jí přistrčili vozík až k sesli, na které dřepí a ona nám tam mohla dát první kus namarkovaného tovaru. Jako bychom si nemohli dát vozík, kam sami chceme, když už si ten šmejd, co nám prodávají, zaplatíme. Ale nehaleká na nás česky, ale jakousi rusko českou hatmatilkou.

Do Karlových Varů už ani nemá cenu jezdit, tam na nás česky už nemluví vůbec nikdo, dokonce nápisy na prodejnách jsou v azbuce. Potřebujeme si něco koupit večer, zajdeme do večerky, ale ouha, Češi asi nechtějí prodávat večer, takže všechny večerky jsou vietnamské. O tom, jak tito prodavači umějí česky, nemá ani smysl hovořit.

Vrchol všeho jsem však zažil v nádherném Českém Krumlově. Připravovali jsme výstavu a místní malířka nás zavedla do jakési jídelny, prý je zde oběd laciný. Bylo to strašné! Koruna kdysi na Václaváku byla proti tomuhle luxusní restaurací. Takže jsem odmítl buzeraci jakési pokladní, samozřejmě nikoliv česky, ale pro změnu slovensky. Malířka nás tedy zavedla do Čínské restaurace. Nádherný barokní dům, s původním stropem a staletími zčernalými nádhernými trámy, původní dubová podlaha z fošen, místy již vyšlapaná, na zdech zbytky polozničených původních fresek. Uvnitř vybavení v čínském stylu, docela příjemné. Úslužného Číňana tam však nenajdete. Restauraci provozují Vietnamci.

Což o to, jídlo bylo opravdu chutné, ale ta obsluha! Postarší Vietnamka neuměla česky ani deset slov, nám určila stůl. Podotýkám, bylo tam prázdno, v sále byla kromě nás pouze jedna rodina s dětmi a vietnamský mladý pár. Servírka nám však určila stůl uprostřed místnosti, sedli jsme si tam, kam jsme chtěli, samozřejmě. A nastaly problémy. Ač bylo v lokále pusto, čekali jsme na objednání více jak čtvrt hodiny. Pak přinesli současně polévku i druhé jídlo, takže než se vřelá polévka snědla, další pokrm vystydl. Objednali jsme i pití, nedostali jej.

Na jídlo jsme čekali více než půl hodiny. Říkal jsem Vietnamce, mimochodem, takhle protivnou Vietnamku ve kšeftě  jsem snad ještě neviděl. Říkal jsem, že spěcháme, „neumit césky,“ zněla odpověď. Opakoval jsem to anglicky, nic, bez odezvy. Německy, stejný výsledek. Rusky, totéž. Zkrátka Vietnamka se rozhodla, že nás bude ignorovat.

Zvedli jsme se, že odejdeme. Náhle se objevil asi kuchař, neboť měl zástěru, samozřejmě Vietnamec a přinesl nám polévku, sledován onou neuvěřitelně pitomou servírkou, která rovnou nesla příkrm. Jídlo bylo chutné, pravda. A pak přišlo k placení. Ta starší, protivná, neurvalá a hnusná Vietnamka nám napočítala i tři sodovky, které ale nepřinesla. A chtěla za ně osmdesát šest korun. Ohradili jsme se, „nebudu pocitat,“ utrousila přes rameno a odešla. Zvedli jsme se, nebudeš počítat, nebudeme platit. Opět přišel onen Vietnamčík, sdělili jsme mu, jaká je situace a že podle uvedených cen bychom měli platit určitou částku. Vzal kalkulačku a asi tři, čtyři minuty počítal, mazal a začínal znovu, aby nám poté sdělil, že chce přesně tutéž částku, kterou jsem mu zpočátku anglicky sdělil, domnívaje se bláhově, že když neumí česky, bude umět anglicky.

Přátelé, kdybyste někdy navštívili nádherný Český Krumlov, třeba kvůli otáčivému hledišti, neboť někdejším ministrem kultury Jandákem byla vyjednána výjimka od zbourání, pouze do roku 2015, poté už tam být nemusí, nikdy nechoďte do Čínské restaurace na náměstí. Je v prvním patře a je strašlivá. Doporučil bych nějakou restauraci u Vltavy, byli jsme během času ve třech a všude byla obsluha skvělá. A hlavně, byla ryze česká.

A tak si říkám, co by se muselo stát, aby se národ český probudil a všechny ty cizáky, kteří na nás jenom parazitují a vydělávají, vypráskal? Pokud by se v příštích volbách objevila nějaká politická strana, která by měla v programu, že bude usilovat o návrat české země původnímu obyvatelstvu, můj hlas dostane.