S křupany se nebavím a vyhrůžek se nebojím

Včerejší můj článek o nakládání tanků do ukrajinského velkokapacitního letadla Mrija vzbudil u řady čtenářů emoce a psali mi na mou e-mailovou adresu. Kromě těch, kteří se situací kolem ukrajinského konfliktu, regulérní občanskou válkou s prvky genocidy, zabývají podrobně a psali příznivé hodnocení, se ozvali i sluníčkáři, pravdoláskaři a především podržtaškové, kteří jsou tak loajální s konáním naší vlády, že jim můj článek řádně zvedl hladinu adrenalinu. Pravda, těch příznivých ohlasů bylo více, ty nepříznivé se však vyznačovaly jedním společným aspektem, sprostým urážením a neskutečným křupanstvím.

Pokud někdo napsal nesouhlasný e-mail, ale byl veden slušně a věcně, odpověděl jsem v rámci možností, na ty druhé, sprosté, jsem nereagoval. Dokonce mi kdosi v mailu tykal, aniž bychom se znali, aniž bych komukoliv tykání dovolil a navíc mi dost vážným způsobem vyhrožoval. Všem podobným vyhrožovatelům musím říci, že jsem již byl v mé novinářské praxi kvůli článkům přepaden, boxerem mi byly vyraženy zuby a dokonce po mně stříleli. Platné jim to nebylo nic, ve své práci, odhalování všech svinstev, jsem pokračoval a stejně tak budu pokračovat i nyní.

A teď k obsahu článku. Psal jsem o nakládání tanků do ukrajinské Mrije. Srovnejme si tedy fakta, známá fakta. Před čtrnácti dny prohlásil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany, že pravidelné, vládní ukrajinské armádě, docházejí těžké zbraně, především tanky, takže Ukrajina musela sáhnout ke zprovozňování tanků trofejních. Toto bylo uvedeno v v mainstreamu, tedy ve vládní hlásné troubě. Následně nato slíbí ministr obrany ČR, že republika poskytne ukrajinské armádě deset tisíc kusů zimní výstroje. Přitom se nikdy nikde neobjevila v mainstreamu jediná fotografie nakládání této výstroje do letadel, zato se objevila fotka nakládání tanků do ukrajinské Mrije.

Teprve dnes, až po zveřejnění mého článku s fotografií se probudila idnes a uveřejnila, že se jedná o zásilku tanků, modernizovaných T 72 a další těžkou výzbrojí, do republiky Mali. Provoz Mrije je tak drahý, že naše armáda její služby při přepravě vojáků a vojenského materiálu do Afghánistánu musela odmítnout a musela využít několika letů našich totálně předražených letadel Casa. Pochybuji, že by Mali na Mriju peníze měla. Po informacích z ukrajinských oficiálních pramenů o nedostatku tanků, by věřil tomu, že ukrajinská Mrija veze tanky do Mali, snad jen duševně omezený nebo naprosto neznalý člověk. Dokonce se ke mně dostala informace, že Mrija s tanky jaksi omylem přistála v Kyjevě, ale ověřeno to nemám.

Dalšími výtkami prošpikoval sprostý e-mail jakýsi človíček, který neumí nic jiného, nežli urážet, který mi napsal, že kálím do vlastního hnízda, když kritizuji ČSSD za servilitu k USA a podporu fašistické vlády na Ukrajině. Je vidět, že tento člověk myslí doslova a do písmene stalinisticky, pravděpodobně je příliš mladý, nicméně myšlení má podobné či totožné, jako někdejší svazáci.

Zřejmě mu nedošlo, nebo mé předešlé články nečetl dosti pozorně, neboť jsem v nich upozorňoval, že jsem celoživotní pacifista a odmítám řešení jakéhokoliv konfliktu válkou, násilím a v případě ukrajinské vládní armády dokonce zvěrstvy, za které by měla být stíhána soudem v Haagu. Doklady o zvěrstvech páchaných na etnických Rusech na východě Ukrajiny jsou ve velkém množství na internetu.

Pokud vláda a je zcela lhostejné, že to je vláda ČSSD podporuje snahy USA, EU a NATO rozdmýchat ozbrojený konflikt s Ruskem, který by mohl, a pravděpodobně i přerostl, do konfliktu světového, vzhledem k existujícím smlouvám mezi státy, pak je to něco, co tolerovat nemohu a ani nechci a nebudu. Fakt, že jsem členem stejné strany, na mém postoji vůbec nic nemění. S válkou, násilím a zabíjením, zbytečným zabíjením, se nikdy nesmířím. Pokud by můj postoj ČSSD vadil, tím, že ji servilně nepodporuji ve všem, ale pouze v něčem, pak jsem ochoten z této strany vystoupit. V demokratické společnosti je přece zcela běžné, že existuje rozdílnost názorů v jednom uskupení a je pouze otázka, jak si to členové srovnají mezi sebou. Já však ze svého odmítání podpory agresivní politiky USA a jejich nohsledů neustoupím.

Nikdy v životě jsem neustupoval nátlaku, naopak, čím více na mne byl vytvářen, tím více jsem se zatvrdil, a naprosto stejně to platí i v tomto případě. Já prostě válku odmítám, odmítám přítomnost cizích vojsk u nás, stejně jako odmítám přítomnost našich vojsk v cizích zemích, nota bene ve prospěch naprosto někoho jiného, v tomto případě USA. Nebo někoho z občanů ČR Iráčané, Kosované, Srbové či Afghánci vojensky napadli? Vyhlásili nám válku? Nevím o tom, tak proč naši vojáci v jejich zemích válčí? Vždyť je, ale ani vojáky ostatních států, v těchto zemích nikdo nechce. A proto musím naše vojáky v cizích zemích považovat za žoldáky, a na tom nic nezmění ani názor prezidenta Zemana, jehož si v ostatních záležitostech vážím. V tomto případě však mám názor diametrálně odlišný a nehodlám na něm nic měnit.

Poznámka: Tento blog bude čten živě autorem, dnes (v sobotu 31.1.2015 po 15:41 hod) na rádiu Svobodný vysílač CS Autorovi bude možno zavolat do vysílání, tel: [phone] , Skype: studio_kladno_svcs