Národ už toho má plné zuby

Dvaadvacáté výročí listopadových událostí vytáhlo velmi mnoho lidí po celé republice do ulic. Nevzpomínali však na události na Národní třídě, ani na následné nádherně euforistické časy, ale vehementně protestovali proti tomu, co se u nás děje.

V prvním roce po listopadu 89 se státní moc uvolnila a lidé, včetně mne, se najednou cítili svobodní. Postupem času se však šrouby státní mašinérie, zásluhou všech politických zaprodanců, začaly přitahovat a v současné době nejenže nežijeme ve svobodném státě, ale vracíme se do feudálních dob. Ministr Drábek, za souhlasu a zdvižených rukou celé koalice, opět zavádí nucené práce, jakousi obdobu feudální roboty. Co jiného je nucení nezaměstnaných, aby pracovali zadarmo na veřejně prospěšných pracích, aby vůbec dostali almužnu podpory v nezaměstnanosti? Co jiného nežli feudalismus je návrh nového Zákoníku práce, kde zaměstnej má jediné právo – držet ústa a dřít za almužnu? Co jiného nežli feudalismus je další návrh této vlastizrádné koalice, aby úředníci mohli bez souhlasu soudu prolézat soukromá obydlí občanů a kontrolovat, zda nepálí plasty?

Neustálé snižování platů, okrajování důchodů, a to i pro ty nepotřebnější – invalidy, neustálé tiché a plíživé zvyšování cen, nájmů, povinných plateb, jako je voda, plyn a elektřina, jen aby pár vyvolených mělo o nějakou tu miliardu více na svých švýcarských kontech, podílení se na žoldáckých vojenských misích ve státech, kde nás nechtějí, ohromné mrhání státními penězi, tu na naprosto zbytečný, předražený a korupcí prolezlý nákup pandurů, letadel Casa, které nesmějí létat, astronomicky ohromné tendry na likvidace ekologické zátěže pro kamarádíčky páně ministra Kalouska, šílené a neopodstatněné vracení majetků a strašlivou sedmašedesátimiliardovou částku církvi. To vše, ale i mnoho dalších zrůdností a zvěrstev, která páchá tato vláda a koalice vlastizrádců a kriminálních zločinců, nazývajících se politiky a tudíž elitou národa, vyhnalo lidi do ulic.

A je to dobře, je nás už více než osmdesát procent, kteří s touto vládou a parlamentem nesouhlasíme a přejeme si její demisi a nové volby. Václavák byl z jedné třetiny plný, ale to je málo. Mělo by nás tam být stejné množství, jako před dvaadvaceti lety, kdy jsme ještě doufali v lepší život a spravedlivou společnost.

Stejně jako jsem si tehdy, na stejném Václaváku, přál, aby nenáviděný komunistický režim šel konečně k Brdičkům, na tomtéž místě jsem si po dvaadvaceti letech ze srdce přál, aby šlo k Brdičkům i toto zločinecké spolčení nazývající se vládou a parlamentem.

Kdybych před oněmi dvaadvaceti lety jenom tušil, co tenhle národ, tedy i mne, čeká, na Václavák bych tenkrát nejezdil a Občanské fórum nezakládal. Tohle jsem opravdu nechtěl, nemá to s demokracií vůbec nic společného, žijeme ve státě ovládaném mafií drancující tento stát hůře nežli Hunové, Mongolové a Avaři dohromady.

Lidi, nebuďme už konečně ovcemi a pojďme tu mafiánskou svoloč vypráskat.

Jinak totiž nebudeme žít, ale jen přežívat a čekat na smrt.