Kvůli zisku se zničily mohyly staré tři a půl tisíce let

V roce 1890 si jeden z lesních adjunktů všiml v lese zvaném Hora, poblíž nynější obce Velká Dobrá podivných homolovitých útvarů v jinak rovinatém podrostu. Oznámil nález profesoru J. L. Píčovi, který zde téměř okamžitě začal provádět archeologický výzkum. Zjistil, že se jedná o mohyly lidu ze střední doby bronzové a objevil tehdy v letech 1890 až 1892, kdy se výzkum prováděl, padesát osm mohyl, z nichž zhruba čtyřicet otevřel. Nálezy z mohyl jsou nyní umístěny částečně v depozitáři pražského Národního muzea a částečně ve Vídni.

Později, ve dvacátých letech minulého století, zde proběhl další výzkum, při kterém se počet mohyl zvýšil a některé z nich nejsou dosud otevřeny. Na památku práce J. L. Píče a lidu z doby bronzové byl pak na jedné z největších otevřených mohyl postaven pomník, který zde stojí doposud.

Vládl zde klid a mír. Ale jenom do konce loňského roku, kdy se v mohylovém poli objevila nejtěžší lesnická technika a začalo se kácet systémem po nás potopa. Les patří státu a spravuje ho Lesní závod Nižbor, který těžbu zadal soukromé firmě. Té jde jenom o zisk z prodeje dřeva, a tak se ani nižborský lesní závod ani firma provádějící brutální těžbu nezajímal, kde to vlastně těží. Do mohylového pole vjela těžká technika a zničila přinejmenším tři až čtyři otevřené mohyly staré tři a půl tisíce let a dokonce jednu mohylu dosud neotevřenou. Až v neděli 3. ledna se u mohylníku zastavila pověřenkyně Obecního úřadu Velká Dobrá a okamžitě kontaktovala revírníka polesí Velká Dobrá Viktora Veselého. „O tom, že by v lese zvaném Hora byly nějaké mohyly nevím nic, nikdo mne z odpovědných institucí neinformoval,“ sdělil hajný Veselý.

Proto se dohodla schůzka z pracovníky Národního památkového ústavu, vedením Lesního závodu Nižbor, revírníkem, pověřenkyní obce Velká Dobrá Soňou Zikmundovou a novinářem. Na schůzku v pátek 8. ledna se dostavili všichni až na vedení polesí v Nižboru, nikdo z vedení se kvůli zničeným památkám neobtěžoval přijet, asi je to nezajímalo. Na místě informoval Zdeněk Neustupný z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Střední Čechy v Praze, revírníka o tom, že celé území s mohylami je Národní kulturní památkou, která vyžaduje zvláštní těžební postup s maximální šetrností, aby nedocházelo ke zničení památek.

Opět se potvrdilo, že lesním závodům jde pouze o zisk a nic jiného je nezajímá, nikdo z vedení v Nižboru se neobtěžoval konzultovat těžbu s památkáři, i když o existenci mohyl a Národní kulturní památky byli informováni, jak sdělil Neustupný. Z pohledu lesáků je to logické, těžký stroj provede těžbu i přiblížení kmenů sám, na ruční těžbu v oblasti Národní kulturní památky, s koňským přibližováním je zapotřebí mnohem více času a hlavně peněz, a o ty přece šlo až v první řadě. A tak se nenávratně zničily mohyly, které mohly vydržet bez úhony další stovky let.

Výsledkem schůzky byla dohoda, že se sejdou památkáři s lesáky a stanoví společný a hlavně šetrný postup při těžbě tak, aby již nemohlo dojít k poškození žádné z mnoha otevřených, ale i neotevřených mohyl. Navíc památkáři na jaře provedou podrobné zmapování pomocí GPS celé lokality a není vyloučen ani další archeologický výzkum.

„Za lesy ČR jednání s památkáři velice uvítám a určitě budeme vycházet Národnímu památkovému ústavu všemožně vstříc,“ řekl na závěr schůzky revírník Viktor Veselý.

„Lokalita mohylníku velká Dobrá je zapsanou kulturní památkou, ve které měla těžba probíhat pod zvláštním režimem, samozřejmě včetně nové výsadby. Jedná se o těžbu s naprostým vyloučením jakékoliv činnosti, tedy i těžby, ale i zásah do tělesa mohyly. S revírníkem jsme se zatím dohodli, že v nejbližší době nebude pokračovat těžba stávajícím způsobem a jakmile počasí dovolí pracovníci NPÚ provedou podrobný průzkum celé lokality, jehož součástí bude zaměření jednotlivých mohyl a tyto podklady budou předány Lesům ČR, aby k podobným nedozírným kulturním škodám již nedocházelo. Po předání podkladů proběhne jednání zástupců NPÚ a Lesů ČR a přijmou se závazné podmínky,“ řekl k páteční schůzce nad zničenými mohylami Zdeněk Neustupný. (píše se s krátkým „u“ pozn. aut.)

Je dobře, že se nakonec podaří mohyly zachránit, ale ty, co padly za oběť zisku ze dřeva za každou cenu, jsou již nenávratně ztraceny. A jen malá připomínka na závěr – mohylník v lese zvaném Hora u Velké Dobré má nejen celostátní, ale dokonce evropský význam právě pro početnost mohyl i pro archeologicky potvrzené nedaleké sídlo lidí z doby bronzové.

Fotografie: Zničené mohylové pole, jednání zúčastněných osob.