Nevím koho, jakého či kterého magora to v opileckém deliriu napadlo, že je potřeba televizní vysílání prudce inovovat.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Nevím koho, jakého či kterého magora to v opileckém deliriu napadlo, že je potřeba televizní vysílání prudce inovovat.
Ne, že bychom se nedívali v dobách minulých na televizní seriály. Naopak, seriály byly velmi populární a některé byly až tak populární, že dosahovaly obrovské sledovanosti. A nebylo to jenom v našich luzích a hájích, bylo tomu tak všude. Desítky lidí se těšily na chvíle, kdy sličná televizní hlasatelka přečetla komorním hlasem obsah minulého seriálového dílu, ozvala se známá znělka, titulky s obsazením a následoval pak příslušný seriálový díl. Všichni čekali, jakým směrem se bude seriálový děj ubírat. K dobru se dávala historka, kdy televizní fanynka z USA psala do televize, že má rakovinu a že by chtěla vědět, jak to dopadne s Džejárem, že by nerada umírala a nevěděla a nevěděla…
V dnešní době jsou seriály hlavním zájmem a zdrojem příjmů mnoha televizních stanic. Stanic, které zrušily fešné hlasatelky a začaly z vás dělat blbce. Samozřejmě, že netřeba se dozvědět, o čem byl minulý seriálový díl, když máte možnost si inkriminovaný díl pustit. Ale udělají z vás blbce hned po odvysílání dílu, kdy vám řeknou, co bude v příštím dílu. Kdo dá komu facku, která přijde do jiného stavu a kdo vyskočí z okna rovnou do vypuštěného bazénu. Proč si to proboha nenechají. Nechci vědět, co bude příště, jsem rád, když se mohu nechat překvapit. Když mně v upoutávce ukážou hlavní dramatické události příštího dílu, tak se potom už jenom dívám na dějovou vatu mezi těmi událostmi.
Největší zhůvěřilostí jsou současné televizní noviny. Reportáže o samých katastrofách, do toho zachráněné kočičky, psi, někdy se objeví i kůň. Reklama uprostřed zpráv. Upoutávka uprostřed zpráv. Vrcholem je, když vytlemená blondýna začne číst zprávu například o pokusu o útok na amerického prezidenta, následně po vás hodí zuby a řekne… a jak to dopadlo, se dozvíte na příslušném webu oné stanice.cz. To je přímo na vraždu celé redakce, na vraždu všech.
Bohužel majitelé televizí (i těch, kteří ji mají jenom půjčenou - Dvořák), si v těchto zhůvěřilostech libují a názory lidí je nezajímají. Pro ně je rozhodující hlášení tisícovky rozdaných krabiček na sledovanost. To, že někdo nechá zapnutou televizi a jde raději na tři hodiny rabovat ledničku, jim nevadí. Hlavně, že jsou procenta sledovanosti dostatečně velká.
Asi si na ty nové poměry v televizním vysílání nezvyknu. Protože jsem debil.
