Jsou chvíle, jsou situace, kdy bych byl rád, kdybych se mýlil. Kdybych neměl pravdu. Kdyby bylo všechno jinak. Ne tak, jak to vidím já. Je to možná nepochopitelné, ale někdy jsem skutečně rád, když se ukáže, že jsem se zmýlil.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Třeba, jen tak na okraj: rád bych se mýlil v tom, že na podzim budeme potřebovat další miliony roušek a respirátorů a nové očkování. Že budou zase zavřené školy a hospody, Že nám bude jedno, zda na horách bude sníh, když nebudeme moct nikam jezdit. Že budou přistávat v Ruzyni tři letadla denně. Že hotely budou přestavovány na následnou péči.
Mám takové tušení, jak asi dopadnou na podzim volby. Byl bych rád, kdybych mohl říct v listopadu, že jsem se mýlil. Že jsem neměl pravdu. Že jsem špatně odhadl, co se stane a jak volby dopadnou.
Myslím si, že volby zase vyhraje ANO. Ale vzhledem k tomu, že se zatím nerýsuje nikdo, kdo by získal dostatek hlasů a chtěl také sedět ve vládě po boku Babiše, tak bude na stole velký problém. ANO nezíská většinu, nesestaví vládu a přijde na řadu nynější koaliční slepenec stran. Ovšem jeden slepenec rovněž nezíská většinu ve Žvanírně, tak bude osloven další slepenec. To už zafunguje. Takže ve vládě se mezi pět stran rozdělí vládní křesílka. Nevím, jak si je rozdělí. Asi podle zásluh. Nebo podle věku. Nebo podle vlasů. Podle saka. Nebo jinak. Ale asi je to dost jedno.
V každém případě se vydáme italskou cestou. Budou vznikat protichůdné vládní (stranické) zájmy z protichůdných názorů na cokoliv. Některé názory budou ovšem pro tu kterou stranu zásadní a neustoupí od nich. Bude vznikat napětí a třecí plochy budou víc než zdrsněné. Už jenom rozdělením křesel mezi pět stran se zadělává na předčasné volby. Volby, ze kterých vznikne další vláda, s jinými jmény, ale se stejnými problémy. S další pravděpodobnou možností předčasných voleb.
Přestože si myslím, že Italové sami jako takoví to střídání vlád zas až tak nevnímají a neprožívají, u nás na to nejsme zvyklí. Budou-li se střídat vlády jak apoštolové na orloj (tak jako je zvykem střídat vlády v Itálii), tak se nebude vládnout, ale jenom vyvíjet snaha o vládnutí. A to v době, kdy by se mělo postavit hospodářství (rozpočet) po covidovém ataku na pevné a stabilní nohy.
Vidím to tak, že italská cesta je před dokončením. Těsně před položením finálního asfaltového koberce.
Rád bych se mýlil. Opravdu rád. Věřte mi.
Debilně si myslím, že hned jak doopravíme naší slavnou D 1, začneme přesouvat techniku na tu nově budovanou cestu do Itálie.
