Příčiny a následky, následky a příčiny

Předem říkám, že nesouhlasím z anexí Ukrajiny. To abych nebyl podezírán, že souhlasím s válkou. Nelze souhlasit s žádnou válkou.

Komentátoři v některých sdělovacích prostředcích již před válkou upozorňovali, že Ukrajina nedodržuje tkz. Minské dohody. Minské dohody Ukrajina podepsala, ale nedodržovala. Navíc koketovala s myšlenkou, že vstoupí do uskupení NATO. Dokážu pochopit obavy Ruska, přes veškeré letité ujišťování ze strany NATO, že se jedná o obranné uskupení. Zkrátka Rusové dávali zřetelně najevo, že se cítí ohroženi, pokud by Ukrajina byla členem NATO. Došlo by k tomu, že by americké „obranné“ systémy mělo Rusko hned za humny. Na tyto ruské postoje poukazoval např. bezpečnostní poradce Andor Šándor, nebo brněnský rozhlasový komentátor Ivan Hoffman.  Jejich služeb sdělovací prostředky již nevyužívají, nebo jen velmi, velmi sporadicky. Jejich názory se již nehodí do celkového obrazu současného vnímání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Došlo k anexi Ukrajiny a většina západního světa na Rusko uvalilo sankce hospodářského charakteru. Rusko zareagovalo logicky tím, že omezilo dodávky strategických surovin pro Evropu. Snížilo dodávky strategických surovin a to v situaci, kdy ve válce s Ukrajinou potřebuje každou korunu. Válka vždy stojí velké peníze. Možná i z tohoto důvodu nedošlo zatím k úplnému zastavení dodávek ropy a plynu pro Evropu.

Evropa nyní (neví se, jak konflikt dopadne a jaké to bude mít důsledky) překotně mění svoje energetické záměry a orientuje se urychleně na energetické zdroje z neruských destinací. Dodávám, že bez výjimky se jedná o výrazně dražší dodávky surovin pro Evropu. Což samozřejmě zvyšuje zisky  oněch dodavatelů. Enormní tržby nyní vykazuje USA za dodávky neekologicky těženého a neekologicky převáženého stlačeného břidlicového plynu. Ve válce se na ekologii nikdo neohlíží. Ve válce některé neválčící strany vydělávají na konfliktu.

Naše země patří mezi ty, které na konfliktu prodělávají. Nejedná se o přímou vojenskou podporu Ukrajiny, nebo o hospodářskou (starost o válečné migranty, dodávky materiálu a potravin), ale především o to, že musíme platit mnohonásobně větší ceny za ropu a plyn. Tím pádem i za elektrickou energii. Navíc v situaci, kdy naše země je v důsledku covidu zadlužená a v nedobré hospodářské, ekonomické kondici. Navíc s vládou, která sice proklamuje zvládání inflace i energetické krize, ale její dosavadní kroky svědčí spíše o opaku, než o nějakém nalezení smysluplného řešení situace.

Zahleděni do vlastních problémů ekonomických i společenských, nyní půl roku předsedáme EU. Naštěstí nemusíme řešit „ekonomické sudy prachu“ s již zapálenou šňůrou v podobě zadlužené Itálie a Španělska. V rámci konfliktu na Ukrajině se zapomíná a odsunuje řešení základních problémů ve společenství evropských států. Pokračující přijímání dalších států (Evropu sjednotíme a svážeme předpisy, ať chce, nebo nechce) generuje další ekonomické zátěže EU v podobě dotací do nových zemí, aby byla vyrovnána jejich ekonomická úroveň s ostatními státy. Tyto praktiky vedly, mimo jiné, k odchodu Velké Británie ze společenství EU.

Je jisté, že konflikt Ruska s Ukrajinou bude mít ten následek, že dojde ke změně téměř ve všech oblastech života, nejen u nás, ale i v celé Evropě. S téměř stoprocentní jistou se lze domnívat, že k horšímu.

1.2.2022 https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ukrajina-nechce-plnit-minske-dohody-zapad-ji-do-nich-nema-nutit-40385732