Volby už za rok. Doba, kdy budeme vzpomínat na relativní poklid covidové karantény. Nejhorší na tom je, že pravděpodobnost toho, že to za rok tak bude, je obrovská.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Volby už za rok. Doba, kdy budeme vzpomínat na relativní poklid covidové karantény.
Nejhorší na tom je, že pravděpodobnost toho, že to za rok tak bude, je obrovská. Na jaře třetí vlna C-19, na podzim čtvrtá. Prázdná pokladna, spousta lidí na pracáku, spousta lidí zaměstnaná, spousta lidí podnikajících, leč všichni s adrenalinem v krvi. Do toho volby, televizní každodenní masivní politická blamáž, billboardové xichtíky slibující světlé zítřky a nápravu všeho. Boj o křesla a kávu se šlehačkou ve Strakovce.
Vyhraje Babišovo ANO, ale nesestaví vládu. Jednou, podruhé, možná, že ani napotřetí. Šance pro Piráty se Stanem, šance pro ODS s vlečňáky. Dva kohouti na jednom smetišti, jeden s dredy, druhý s báječnými proslovy, oba v torně mající maršálskou hůl.
Každý kohout doufá v zisk aspoň 26% voličů.
Nakonec se dohodnou, co a jak. Budou vládnout spolu. Budou mít většinu, bezpečnou parlamentní většinu, ale různé názory. Tak různé, jak různé mohou být ve vládě složené z pěti stranických křesel. Žádný směr směrování nikdy nebude vyhovující pro ty ostatní vládní pupíky. Každý si bude hrát na svém písečku, tu větším, tu menším. Budou prosazovat svoje kamarády před kamarády těch ostatních. Nebude dost pašalíků pro všechny. Nebude dost peněz na rozhazování a bude se všechno svádět na minulou vládu. Tak jako se všechny poplyšové neúspěchy sváděly na neblahé komunistické dědictví. Nyní se bude Babišovo jméno skloňovat ve všech pádech s odkazem na dobu řepkovou. Ovšem dřív nebo později už to nebude stačit, nebude to dostatečně silný argument na zdůvodnění neúspěchů.
Usilovně se budou hledat jiné příčiny chaotického vládnutí.
Opravdu velkou legraci zažijeme každou neděli v OVM. Pět stran ve vládě, ještě nejednotných, opozice sešikovaná pod praporem ANO. Pokud se pan Moravec neoprostí od svého letitého a zakořeněného zvyku nadržovat opozici, tak se dočkáme velké legrace - až bude hájit názory strany, do které tak výborně ještě před nedávnem tepal a bušil. Pokud ale bude nadržovat vládnímu uskupení a bude pochvalně slintat nad úspěchy vlády pěti stran, tak pořad bude hodně nezajímavý a televizní lid se bude raději koukat z okna. Nebo prudce a nečekaně dojde k reinkarnaci Týdne podle Jardy Soukupa na TV Barrandov. Tedy pokud bude ještě tahle obskurní televize za rok existovat.
Nejhorší ovšem na tom všem je, že si to myslím já. Už několikrát se stalo, že tu i ondy nějaký debil měl pravdu. A já debil jsem.
