Jsme v pytli

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Pamatuji si, že v minulých dobách při majálesu šlo několik studentů oblečených v pytlovině s transparentem „Jsme v pytli“ a studenti tenkrát skončili na služebně.

Dnes bychom asi na služebně neskončili, ale v pytli jsme. Dlouhou hodinu jsme poslouchali (za 5 minut 12) důvody, které vedly k chystaným opatřením naší všeslibující vlády. Po hodině jsme se dozvěděli jakýs takýs nástin rádoby ozdravných opatření ekonomiky. Je evidentní, že jakákoliv opatření, i kdyby postrádaly logiku, tato vláda protlačí a bohužel i uskuteční. A rovněž je evidentní, že se nehodlá s nikým bavit o svých záměrech. Použije svou 108 většinu ve Žvanírně. Rovněž s prezidentským podpisem nebude mít problém.

S ekonomikou naší země se musí něco udělat. Je ale otázkou, zda navrhovaná opatření povedou k ozdravnému směřování naší ekonomiky. Abychom se nedočkali dalších a dalších vystoupení (10 minut po 12) a dalších (40 minut po 6). A bohužel toto hrozí, obzvlášť když se předem neprojednává nic s opozicí, nic s tripartitou, nic s jinými ekonomy vládě netleskajícími při každé příležitosti. Přitom je zřejmé, že ekonomický kolektivní rozum současné pětikoalice má své obrovské rezervy.

Je smutné, že obyvatelstvo slouží jako testovací prostředek vládních úmyslů. A když se vládě nebude dařit, jakože určitě nebude, tak vláda bude tvrdit že dělala všechno co se dalo a že chybná rozhodnutí jdou na vrub předchozích vlád a situace na Ukrajině. A že vlastně můžeme být rádi, že by mohlo být i hůř.

Takže buďme rádi, že jsme v pytli. Taky bychom mohli postrádat i ten pytel.