Debata o důchodech, důchodcích, parametrech odchodu do důchodu. Jak řekla hlava pomazaná, odchod do důchodu v 65 letech se musí nutně posunout výš a odcházet později.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Debata o důchodech, důchodcích, parametrech odchodu do důchodu. Já jsem už v důchodu, takže se to mé osoby určitě nebude týkat. Jak řekla hlava pomazaná, odchod do důchodu v 65 letech se musí nutně posunout výš a odcházet později. Nejsou peníze ve státní pokladně. A aby se to nedotklo těch, kteří jdou do důchodu patřičně zhutováni po mnohaleté náročné práci, tak že prý bude vypracován katalog prací a jejich zařazení do patřičných kolonek a sloupců tak, aby někteří zaměstnanci mohli odejít na zasloužený odpočinek i dříve. Navrhuji ještě další, podrobnější členění, protože je určitě rozdíl, pokud fáráte po dobu 5 let ve 23 letech, nebo když jste popadl sbíječku ve svých 55 a taky fáráte 5 let. A pokud třeba pracujete v pekárně, tak je přeci rozdíl, zda sázíte dřevěnou lopatou pecny do horké pece, nebo chodíte v bílém plášti a do každé kádě s budoucím těstem přidáte droždí a kmín. Katalog to bude obsáhlý, nejméně tak tlustý jako byly kdysi Zlaté stránky a bude zapotřebí mnoha a mnoha znalců a vykladačů nových pořádků v důchodovém zabezpečení.
Stává se mi, že nabídka četných televizních stanic se mi nelíbí, takže se stane, že občas zabloudím na večerní pořad na stanici Barrandov (celovečerní Comedy Club v podání jediného aktéra - Soukupa). Zrovna dneska vyjadřoval svůj názor, že sportovci s ruským pasem by se neměli účastnit olympijského klání. A že on ty sportovce lituje, ale že nelze a nelze tolerovat, že jsou ze země, která napadla Ukrajinu. Připomínám, že kdysi po dobu konání olympijských her se neválčilo, takže je pravděpodobné, že tam nazí běhali v běžeckých závodech i nepřátelé organizátora těch her. Zkrátka zavání to uplatňováním principu kolektivní viny (třeba vyhnání všech Němců po prohrané válce ze Sudet protože mluvili německy bez ohledu na to, že mnozí byli antifašisté). Také mi to připomíná školní léta, kdy rozbité okno se řešilo tím, že když se nikdo nepřizná, tak po škole bude celá třída. A každý donese pětikorunu. Nevím, ale co když nějaký sportovec s tím červeným pasem s tou válkou nesouhlasí a stejně mu zakážeme účast. Nebude se cítit oprávněně poškozený? Podotýkám, že jsem proti jakékoliv válce, ale jsem rovněž proti principu uplatňování kolektivní viny.
Vypadá to, že po dlouhých měsících přetahování (nejednalo se o nic menšího než o vliv a peníze) už bude jasno v Praze ve vedení města. Výdělečně problematický Dopravní podnik vyvzdoroval pro svou osobu bývalý primátor Hřib. Když už nevyvzdoroval měkoučké primátorské křesílko, tak aspoň vyvzdoroval stát ve státě – Dopravní podnik. Disponující obrovským rozpočtem a mnoha příležitosti pro malou (VELKOU) domů. Příznačné a pochopitelné. Nic nového pod sluncem, nic nového v Praze.
