Ano, to je přesný popis současné situace. Exekuce jako taková nebyla až tak zlá. Paradoxně díky tomu, že mi žena po rozvodu totálně vybombardovala celý dům, nebylo krom televizí co odvézt. Škoda jen toho piána. Madrace na zemi nám nechali, lednici a sporák taky. To je prý ze zákona. Tak o co jde?
Po exekučním teatru u mně doma přišla ale pro Vendu další rána. Daleko větší.
Nástup výkonu trestu, -odnětí svobody na 8 měsíců – nepodmíněně-.
„Kudla mou.“ Rozklepaný a s děsem v očích mi podává jeho soudní příkaz
„Ty vole, za co? Za ty alimenty?“ vybavuje se mi výpis exekutorů.
„Za chlast.“
„Za to se dneska zavírá?“vypadá to že mne v tomto právním státě už nic nepřekvapí.
„Za chlast a volant.“ dodává ve zkratkách.
„No tak to jo.“ ulevilo se mi, že to není tak zlé a nandávám mu porci morálky.
„Ty vole, tys jezdil vožralej? Ty jsi magor. Kde tě chytli?“
„Na jaře U nadjezdu, v létě Na starým a na podzim u nemocnice.“ Dodává sklesle s debilním výrazem, co mu poradím.
„Třikrát jo?“ dochází mi opravdová síla jeho kreténismu.
„No, … a je to!“ ulítlo mi a tak trochu jsem se zastyděl. Je to ode mne strašné, ale v podstatě jsem rád, že zmizí z mého života. Jeho podnikatelský záměr byl sice dobrý, ale fungoval by tak dva měsíce. V jeho případě by to skončilo určitě průserem, z kterého bych se už nedostal. Finančák, živnosťák, hygiena, sociální, zdravotní,…To se prostě neřešilo. A nikomu, musím přiznat ani mně, se do toho nechtělo.
Pokud chce dneska člověk podnikat bez statisícových pokut, musí mít ve své režii dobrého právníka a výbornou účetní. Bez těchto dvou to v Čechách nejde. Jinak se zřítí do maléru jedna dvě.
Naposledy jsme si prošli zavřený bar plný chlastu, (ten exekutory nezajímal) zatopili v krbu, posadili se doprostřed místnosti a otevřeli první láhev Skotské. Nastupuje až zítra, tak ať si dá naposledy do nosu.
