Středověké perličky: Konec pohanské Litvy
Jogailův náhrobek v Krakově.
Litevci byli jen jedním z četných baltských kmenů, které hlouběji ve vnitrozemí bojovaly proti sílícímu tlaku ze západu pod vedením rytířů ze Svaté říše římské. Nejméně od konce 12. století to bylo i prostřednictvím křižácké rétoriky, kterou používala říšská šlechta, a kterou brzy adoptovalo i papežství; také území Litevců se spolu s teritoriem dalších pohanských národů ugrofinského nebo baltského původu na sever a východ Polska stalo novou „Svatou zemí“, jež měla být dobyta a kolonizována.
Zatímco v případě Pruska a Livonska (historické pojmenování dnešního Lotyšska a Estonska) se to křižákům v čele s německými rytíři podařilo, Litva vytvořila velice efektivně fungující státní útvar odolávající i permanentnímu a každoročnímu tlaku při příjezdu nových křižáků. Byl to Mindaugas, první velkokníže (a později dokonce král), který sjednotil litevské kmeny a stal se faktickým zakladatelem státu. Mindaugas také předurčil velice samostatnou politiku Litvy vůči mocnějším západním státům; přijal sice křesťanství a uzavřel dohodu s výbojným řádovým státem v Livonsku, ale nenechal se jím pohltit a raději si rozzlobil papeže i další evropské velmoci.
Po 120 dalších let vyznávali litevští vládci vlastní náboženství. Přesto byli ke křesťanství mimořádně tolerantní; u knížecího dvora se často objevovali františkánští misionáři (mj. z Českého království) a mnozí poddaní velkoknížat byli pravoslavní. Území Litvy totiž v pozdním středověku zahrnovalo i celé dnešní Bělorusko a značnou část Ukrajiny. Litevci na druhou stranu ovšem ochraňovali pohanské příslušníky jiných baltských kmenů před tlakem německých rytířů, kteří se snažili christianizaci vynutit brutálními způsoby.
Knížata po Mindaugasovi vybudovala efektivní systém vlády i mnohé hrady a opevnění podél svých hranic. Litevští jezdci byli vyhlášení lehcí bojovníci a velkoknížectví se také začalo dostávat do přátelských vztahů s křesťanským sousedem, Polskem, které se podobně bálo vzrůstajících ambicí řádového státu německých rytířů. Mnozí litevští šlechtici se stávali skrze sňatky křesťany, i když většinou křesťany pravoslavnými. A většina vládců obratně využívala příslib konverze, kdykoli to byla potřeba.
Teprve velkokníže Jogaila, nám dobře známý jako zakladatel dynastie Jagellonců, se rozhodl obrátit kurz a křesťanství skutečně přijmout. Ovšem za mimořádně dobrých podmínek; Polsko totiž v této době nemělo panovníka a jediným potomkem mrtvého vládce byla mladičká princezna Hedvika. Polská šlechta se navíc musela potýkat se stále silnějším řádovým státem, jenž dalším rozšiřováním svého území začal ohrožovat i území křesťanského Polska. Jogaila dostal nabídku, která se neodmítá – přijmout křesťanství a stát se králem nově vzniklého soustátí Polska a Litvy, rázem jedné z největších říší v celé Evropě. A navíc vzít zbraň z rukou řádovému státu, který díky litevskému vyznání stále verboval ve zbytku Evropy rytíře na kruciátu proti „pohanům“.
Roku 1386 přijal Jogaila v Krakově křesťanství a byl korunován jako král Vladislav II. Polský. Vládcem Litvy se stal jeho bratranec Vitold a společně dokázali porazit Řád německých rytířů v bitvě u Grünwaldu a zastavit jeho invazivní politiku. Oba Litevci, Jogaila i Vitold, se navíc natrvalo zapsali do českých dějin, když první z nich mnohokrát využil Husity ke svým účelům a druhý jmenovaný byl dokonce husitským kandidátem na českého panovníka.
Pohanská Litva se stala křesťanskou, ale mírovou cestou a velmi výhodně; nezačala navíc diskriminovat pravoslavné a do místního katolictví se dostalo mnoho tradic z pohanské minulosti. Sebevědomý stát si nikdy nenechal diktovat pravidla od silnějších. Ani od Ruska, nejprve carského a později sovětského, které sice Litvu opakovaně okupovalo, ale nedokázalo pokořit. V roce 1990 se Litevci postavili sovětským tankům a prosadili si bez armády nebo cizí pomoci nezávislost proti státu, který má čtyřicetkrát více obyvatel.
V další tvorbě a třeba i té knižní mi velice pomůže vaše podpora na oficiální facebookové stránce, kde také najdete mnohem víc zajímavostí z historie. Podívejte se také na autorské stránky a přečtěte si třeba ukázku z historického románu Ordál nebo stáhněte zadarmo v elektronické formě můj první román Despota. Díky!
František Kalenda
Smrtonosné cestování
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.
František Kalenda
(A)historičtí vikingové
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.
František Kalenda
Když Turci šířili v Evropě mír
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?
František Kalenda
Porto očima spisovatele: Fotoreport
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.
František Kalenda
Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/7914/w230/Bf88191.jpg)
Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Pozabíjejme rodiny útočníků z Dagestánu, ostatní to odradí, vyzývá Kadyrov
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na setkání s bezpečnostními složkami navrhl, aby byl zabiti rodinní...
Poslanci budou schvalovat kandidáty na letošní státní vyznamenání
Přímý přenos Kandidáty Sněmovny na státní vyznamenání budou schvalovat poslanci. Předběžný seznam kandidátů...
Třicítky vydrží až do prázdnin. Místy je doprovodí bouřky s přívalovými srážkami
Konec června bude v Česku dále teplý, do konce týdne se však budou vyskytovat bouřky a přeháňky,...
Nesouhlasil s Putinem a psal na frontu. Patnáctiletého Rusa odsoudili na pět let
Ruský vojenský soud v Moskvě odsoudil patnáctiletého Arsenije Turbina k pěti letům vězení za účast...
![Karban a Karban, s.r.o.](//1gr.cz/u/free.gif)
Řidič/ka dodávky/skladník
Karban a Karban, s.r.o.
Praha
nabízený plat:
36 500 - 40 000 Kč
- Počet článků 64
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1689x
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).