Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Středověké perličky: Konec pohanské Litvy

O Litvě toho většina z nás moc neví. Třeba to, že přestože je země dnes silně katolická, byla posledním státem v Evropě, který přijal křesťanství. Tohle je příběh, jak Litva přijala křesťanství.

Jogailův náhrobek v Krakově.

Litevci byli jen jedním z četných baltských kmenů, které hlouběji ve vnitrozemí bojovaly proti sílícímu tlaku ze západu pod vedením rytířů ze Svaté říše římské. Nejméně od konce 12. století to bylo i prostřednictvím křižácké rétoriky, kterou používala říšská šlechta, a kterou brzy adoptovalo i papežství; také území Litevců se spolu s teritoriem dalších pohanských národů ugrofinského nebo baltského původu na sever a východ Polska stalo novou „Svatou zemí“, jež měla být dobyta a kolonizována.

Zatímco v případě Pruska a Livonska (historické pojmenování dnešního Lotyšska a Estonska) se to křižákům v čele s německými rytíři podařilo, Litva vytvořila velice efektivně fungující státní útvar odolávající i permanentnímu a každoročnímu tlaku při příjezdu nových křižáků. Byl to Mindaugas, první velkokníže (a později dokonce král), který sjednotil litevské kmeny a stal se faktickým zakladatelem státu. Mindaugas také předurčil velice samostatnou politiku Litvy vůči mocnějším západním státům; přijal sice křesťanství a uzavřel dohodu s výbojným řádovým státem v Livonsku, ale nenechal se jím pohltit a raději si rozzlobil papeže i další evropské velmoci.

Po 120 dalších let vyznávali litevští vládci vlastní náboženství. Přesto byli ke křesťanství mimořádně tolerantní; u knížecího dvora se často objevovali františkánští misionáři (mj. z Českého království) a mnozí poddaní velkoknížat byli pravoslavní. Území Litvy totiž v pozdním středověku zahrnovalo i celé dnešní Bělorusko a značnou část Ukrajiny. Litevci na druhou stranu ovšem ochraňovali pohanské příslušníky jiných baltských kmenů před tlakem německých rytířů, kteří se snažili christianizaci vynutit brutálními způsoby.

Knížata po Mindaugasovi vybudovala efektivní systém vlády i mnohé hrady a opevnění podél svých hranic. Litevští jezdci byli vyhlášení lehcí bojovníci a velkoknížectví se také začalo dostávat do přátelských vztahů s křesťanským sousedem, Polskem, které se podobně bálo vzrůstajících ambicí řádového státu německých rytířů. Mnozí litevští šlechtici se stávali skrze sňatky křesťany, i když většinou křesťany pravoslavnými. A většina vládců obratně využívala příslib konverze, kdykoli to byla potřeba.

Teprve velkokníže Jogaila, nám dobře známý jako zakladatel dynastie Jagellonců, se rozhodl obrátit kurz a křesťanství skutečně přijmout. Ovšem za mimořádně dobrých podmínek; Polsko totiž v této době nemělo panovníka a jediným potomkem mrtvého vládce byla mladičká princezna Hedvika. Polská šlechta se navíc musela potýkat se stále silnějším řádovým státem, jenž dalším rozšiřováním svého území začal ohrožovat i území křesťanského Polska. Jogaila dostal nabídku, která se neodmítá – přijmout křesťanství a stát se králem nově vzniklého soustátí Polska a Litvy, rázem jedné z největších říší v celé Evropě. A navíc vzít zbraň z rukou řádovému státu, který díky litevskému vyznání stále verboval ve zbytku Evropy rytíře na kruciátu proti „pohanům“.

Roku 1386 přijal Jogaila v Krakově křesťanství a byl korunován jako král Vladislav II. Polský. Vládcem Litvy se stal jeho bratranec Vitold a společně dokázali porazit Řád německých rytířů v bitvě u Grünwaldu a zastavit jeho invazivní politiku. Oba Litevci, Jogaila i Vitold, se navíc natrvalo zapsali do českých dějin, když první z nich mnohokrát využil Husity ke svým účelům a druhý jmenovaný byl dokonce husitským kandidátem na českého panovníka.

Pohanská Litva se stala křesťanskou, ale mírovou cestou a velmi výhodně; nezačala navíc diskriminovat pravoslavné a do místního katolictví se dostalo mnoho tradic z pohanské minulosti. Sebevědomý stát si nikdy nenechal diktovat pravidla od silnějších. Ani od Ruska, nejprve carského a později sovětského, které sice Litvu opakovaně okupovalo, ale nedokázalo pokořit. V roce 1990 se Litevci postavili sovětským tankům a prosadili si bez armády nebo cizí pomoci nezávislost proti státu, který má čtyřicetkrát více obyvatel.

V další tvorbě a třeba i té knižní mi velice pomůže vaše podpora na oficiální facebookové stránce, kde také najdete mnohem víc zajímavostí z historie. Podívejte se také na autorské stránky a přečtěte si třeba ukázku z historického románu Ordál nebo stáhněte zadarmo v elektronické formě můj první román Despota. Díky!

Autor: František Kalenda | neděle 16.12.2012 20:19 | karma článku: 20,02 | přečteno: 1242x
  • Další články autora

František Kalenda

Smrtonosné cestování

Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.

17.3.2013 v 21:49 | Karma: 13,11 | Přečteno: 735x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

(A)historičtí vikingové

Několik hodin před uvedením druhé epizody jsem se rozhodl s vámi podělit o dojmy z pilotního dílu nového seriálu ze středověku VIKINGS.

10.3.2013 v 20:42 | Karma: 9,51 | Přečteno: 653x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Když Turci šířili v Evropě mír

Recenze nejdražšího tureckého filmu v historii,Fetih 1453, z roku 2012. Jak se turečtí filmaři zhostili období dobytí Konstantinopole? A proč film odhaluje tureckou společnost a politiku jinak, než by si asi sám přál?

10.3.2013 v 11:00 | Karma: 23,49 | Přečteno: 1324x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Porto očima spisovatele: Fotoreport

Sérii článků o Portugalsku začínám vlastními fotoreporty z míst, které mě nejvíce inspirovaly. Další fotografie najdete na mé oficiální facebookové stránce. Brzy čekejte podrobnější články k jednotlivým místům.

3.3.2013 v 21:44 | Karma: 10,47 | Přečteno: 369x | Diskuse| Ostatní

František Kalenda

Mlčenlivé věže: Smrt po íránsku

Stejně jako zná málo lidí staré perské náboženství, zoroastrismus, málo z nich zná i specifický způsob pohřbů jejich fascinující starodávnou komunitou: na vrchol věží. Rozhodl jsem se ho tedy představit blíž.

24.1.2013 v 8:00 | Karma: 12,77 | Přečteno: 677x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Dramatizujete, kritizoval opozici Fiala. Strašíte lidi terorismem, reagoval Babiš

14. června 2024  8:42,  aktualizováno  10:29

Přímý přenos Opozice kritizuje vládu za nedostatek informací o teroristickém útoku na pražské MHD. „Kdo byl ten...

Ve vyhořelém klatovském bytě našli mrtvého člověka. Policie vyhlásila pátrání

14. června 2024  8:03,  aktualizováno  10:27

V Klatovech dnes časně ráno hořel byt ve výškové budově, hasiči v něm našli jednoho mrtvého, další...

Kriminálka rozbila drogový gang, našla zbraně i hrníčky napěchované bankovkami

14. června 2024  10:04

Kriminalisté z Olomouckého kraje dopadli drogový gang pěti mužů a dvou žen, který operoval i v...

Politiků se o pomoc prosit nebudu, říká novinář se zákazem vstupu na Ukrajinu

14. června 2024

Podcast Nezávislý novinář Tomáš Vlach se znelíbil svým článkem o veliteli Da Vincim pro Lidové noviny z...

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

  • Počet článků 64
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1689x
*1990. Začínající spisovatel a končící student historie na UK, překladatel, vášnivý turista.
Autor historické detektivky DESPOTA (knižně 2011, můžete zdarma stáhnout na www.despota.info), historického románu ORDÁL (vydal Vyšehrad, X/2012 - vice informací o knize najdete na stránkách www.ordal.cz) a pohádky na pokračování pro zlobivé děti KOCOUR, PES A SIROTEK (na stránkách autora) včetně rozhlasové verze v mp3).