Polsko je pro mnoho Čechů v lepším případě zemí špatných potravin, v horším případě zemí otravných alkoholiků a pámbíčkářů. V Polsku jsem byl mnohokrát a poznal jsem ho i z jiných, lepších stran. Takže proč mám Polsko rád já? Tady jsou důvody:
Křižácký hrad Malbork nedaleko Baltu, perla severního Polska.
Lidé
Poláci, které znám, jsou vzdělaní a velmi přátelští lidé. Přestože jsou většinou věřící katolíci, nikdy se nepokoušeli mě ani mé známé přesvědčit o svých názorech nebo dokonce konvertovat. K Čechům naopak chovají vřelý vztah (paradoxně oproti nám) a vědí o naší kultuře často víc, než průměrný obyvatel Česka. Dobře se vyznají v české literatuře a jazyková bariéra je minimální; na polštinu si zvyknete maximálně za pár dní.
Jídlo a pití
Zapomeňte na nekvalitní polské potraviny v supermarketech; zejména na polském venkově a v Krakově si můžete dopřát mimořádně dobrou kuchyni. Ano, tučnou a těžkou, ale to někdy Čechům vadilo? Masem nebo ovocem plněné pirohy, slané ovčí sýry, čerstvé ryby nebo bigos, to je jenom zlomek. A polské pivo Żywiec chutná i mně, odchovanému mnohem slavnějším pivem českým.
Historie
Polsko, později spojené s Litvou, patřilo s Uherskem mezi dvě zásadní bariéry Západu. Po staletí v tvrdých střetech bránilo pronikání Mongolů, Turků, později Rusů. Zaplatilo za to četnými pohromami, třeba mongolským vypleněním a vyvražděním Slezska po Bitvě u Lehnice (1241). Pohnutá je i historie 19. a 20. století v neustálých tragických zápasech o samostatnost. Poláci si museli svůj stát vykoupit řadou krutě potlačených povstání, museli tragicky selhat proti Hitlerovi v otevřeném střetu i proti komunistům v partyzánské válce. A přesto nakonec zvítězili.
Polská historie je plná krve a neúspěchů stejně jako zašlé slávy; ta česká je proti ní poklidná a tak trochu nudná.
Příroda
Spojovat si polskou přírodu s nudnou rovinou plnou polí je nesmysl. Polsko je obrovská země srovnatelná velikostí s Německem nebo Británií a je stejně různorodá; na jihu jsou nádherné části Krkonoš a Tater, na východě potom vévodí Karpaty a oblast bývalé Haliče plná dřevěných řeckokatolických kostelů, starých křížů a židovských hřbitovů.
Severovýchodní část na hranici s Běloruskem a Litvou je zase plná neprostupných, téměř skandinávských lesů a jezer, kde se dlouho udržovaly pohanské tradice a jen těžko se je dařilo potlačovat. Polsko má i moře; to baltské možná není zrovna ideální destinace pro opalování, ale zato nabízí zasmušilé výhledy či největší naleziště jantaru. O křižáckých hradech nemluvě.
Pohled na polskou Halič
Jeden z nádherných haličských kostelů v opuštěné vesnici Sokoliki Górskie
Památky
Bylo by vyčerpávající popisovat, co všechno nabízí Polsko v oblasti architektury; většina z nás zná nádherné město Krakov. Kolik už ale navštívilo města ve Slezsku dříve patřící Českému království, kde kraluje Vratislav? S tou se Češi začali více seznamovat teprve letos v souvislosti s Mistrovstvím Evropy ve fotbale.
Za návštěvu stojí také četné komendy německých rytířů v čele s Malborkem nebo haličská perla Przemyśl, u níž se nachází jeden z největších a nejhonosnějších evropských zámků, šlechtické sídlo rodu Sapieha, Krasiczyn. Zámek padl na konci 2. světové války za oběť opilým sovětským vojákům, kteří vytahali rakve z hrobky, vyházeli mrtvé a v rakvích se koupali jako ve vanách.
Zámek Krasiczyn
Co Češi většinou neznají vůbec je část středověké polské historie poměrně blízko českých hranic. Jedná se o tzv. Orlí hnízda – soubor několika vysoko, ve skalách posazených hradů, které by díky své epičnosti docela dobře mohly být využity třeba pro natáčení Pána Prstenů. Za většinou z nich stojí panovník Kazimír III. zvaný Veliký (1310 – 1370), který je postavil právě proti vpádům Čechů, v jeho době krále Jana Lucemburského. Později se osvědčily i proti husitům a většinou byly dobyty teprve za zničujících válek se Švédy. Osobně doporučuji navštívit Olsztyn, Bobolice, Mirów, Ogrodzieniec a Rabsztyn (zde se bohužel nedostanete dovnitř, zámek je v privátních rukou).
Hrad Olsztyn
Mirów
Ogrodzieniec
Tak jsem se vyznal z toho, že mám Polsko rád, a to hodně. Mohl bych o něm napsat mnohem víc, ale příště budu třeba zas o něco konkrétnější. Věřím, že nebudete podléhat mýtům a stereotypům a dáte Polsku šanci – už jen proto, že je nám tak blízko. Geograficky i historicky.
Pokud vás baví historie, cestování nebo vás třeba zajímají moje historické romány, staňte se fanoušky na facebooku nebo se podívejte na oficiální webové stránky. V případě, že se vám líbily fotografie z Orlích hnízd, navštivte i stránky věnované zvláštním místům v Čechách i ve světě.
