Je libo půjčku s RPSN 15 000%?

Takto se Vás ale nikdo z lichvářů nezeptá. Dělají vše proto, aby člověk ve stresu, spěchu a zmatku udělal osudovou hloupost a půjčil si. To že půjčku s podobnou sazbou drtivá většina nebožáků, kteří si půjčili, nebude s to splatit, to ví. S tím dokonce přímo počítají. Pak totiž teprve nastává ten pravý business: exekuce se vším všudy. Aneb drsný business s lidským neštěstím po česku. 

To že tady jsou lidé, kteří mají žaludek na to podobné podnikání provozovat, je asi bohužel nevyhnutelné. V každé společnosti se takoví najdou. Stejně jako se najdou ti, co se nechají nachytat. Není však normální, že třetí subjekt oné hry, český stát, jehož úlohou je chránit své občany, přivírá obě očka a tiše přihlíží tomu, jak se číslo exekucí v zemi s 10 miliony obyvatel došplhalo 1 milionu.

Samozřejmě, politiků se ten problém bezprostředně netýká. S jejich platy a postavením nejsou odkázání na malé čtverečky v reklamním tisku, které lákají lidi v zoufalém postavení na rychlou půjčku. Člověk by si ale býval řekl, že politici jsou tady volení a placení za to, aby zde ty zájmy svých voličů hájili. Kdepak. Zázrak se nekonal, skutek utek a i nová Poslanecká sněmovna zjevně zamítne mojí poslaneckou novelu, založenou na dlouholeté snaze o zastropování maximální sazby RPSN.

Rozpočtový výbor Sněmovny totiž právě tento týden rozhodl, že maximální sazba RPSN, kterou v současných okolnostech navrhuji – 25% - a která se v závislosti od částky půjčky a vývoje ekonomiky může automaticky snižovat i zvyšovat – tak ta sazba je pro naše „podnikatele“ málo.

To by mě zajímalo, kolik lidí, kteří mají alespoň sebemenší ponětí o podnikání v ČR, by mohlo potvrdit, že vidina 25% marže za 1 rok je málo. Doposud jsem na takovou hlášku slyšel od lidí z poctivého podnikání jen hořký smích.  Zatímco poctiví podnikatelé a zaměstnanci se dennodenně dřou, aby v naší stagnující ekonomice alespoň něco vydělali, jsou zde i nadále ti vyvolení, kteří pro znalost skulin v zákoně a slabin důvěřivých lidí mohou rejžovat neskutečné zisky ze zcela zjevně lichvářského businessu.

A není tomu tak, že by se onen problém týkal pouze „chytráků“ lichvářů, kteří půjčují „blbečkům“ v nouzi a „prosťáků“ politiků, kteří o tom tématu mnoho mluví, ale když dojde na věc, tak nedovedou ani správně hlasovat. Ne, tento problém se týká úplně všech, protože když si Váš soused takhle půjčí, když takhle kvůli exekutorům přijde o všechno a když se z něj potom stane alkoholik nebo pobíráč sociálních dávek, tak jste to vy, kdo ho bude nepřímo prostřednictvím svých odbodů státu živit. Jste to vy, komu pak ti nejzoufalejší vykradou auto nebo vyloupí byt a jste to vy, jejichž vlastní blízcí a rodina se nemusí tomuto neštěstí vyhnout. Neštěstí zcela uměle vytvořenému a zcela jednoduše řešitelnému. Není tomu tak, že se po případném zavedení mého návrhu nenajdou podnikatelé, kteří by byli ochotni za 20 – 25% ročně lidem půjčit, takoví jsou tady i dnes. Je tomu tak, že pouze zmizí ti nejkrvelačnější grázlové, kteří staví své štěstí a svůj životní kapitál na krachu a utrpení stovek jiných. Ovšem dnes se zdá, že ti grázlové mají v mnohých „tam nahoře“ zastání. Minimálně tak si já vykládám stanovisko Rozpočtového výboru, který odmítá mou novelu schválit ale pokryteckému odhlasování toho, že lichvu odsuzuje jakožto negativní společensko-ekonomický jev, se nebrání.