.. neboť nedokážu nevstat na východ slunce. Bylo to dovršení nádhery a nebýt severáku od moře, asi bych čučel do zblbnutí. Vše jsem završil vykoupáním se v zátoce.. jen tak na nahato, no už jsem tu rozebíral, kterak se v neznámé vodě bojím o všechno, co mi z těla trčí… Tudíž to koupání podle toho vypadalo…
Pavel Kadlíček
Vlastně jsem vždy do vody skočil a ještě před dopadem jsem se otáčel ve vzduchu směr břeh. Jako završení dal jsem si v přístavu café a záviděl všem, kteří za pouhých 100 dolarů nasedali na malou kocábku „směr pozorování velryb“.. Nemusím mít všechno, no tohle bych asi zvládnul… škoda. Než jsem stačil ovšem zamávat vesnici, přišlo to, o čem jsem tolikráte slyšel od místních… Nad prvním kopcem se udělalo mračno, které jakoby objalo kopec… a pak už to šlo ráz na ráz… Než jsem stačil ujet pět kilometrů, dohnala mne nepopsatelná mlha a ochladilo se na deset stupňů… V tu chvíli jsem byl štěstím bez sebe, že nesedím na oné lodi a že hřeje mne 100 dolarů v kapse… Už vidím, jak se na lodi všichni drží v té mlze za ruce, či zvrací do vody a chlapík volá „tady někde je velryba… asi tady… nebo ne… tam asi bude…“ a oni u toho ječí jako jehňata.
A tak si to šněruju přes další neskutečná převýšení směr Bonavista. Zastavuji skoro v každé další vesnici, neboť kraj je čím dál tím více chudší a o to více romantičtější… Celé pobřeží je zahaleno v mlze, tudíž jsem zvědav na závěr dnešní etapy… Stejné podmínky měl v roce 1497 Joh Cabot, když na mysu Bonavista přistával.. Dal si flašku rumu a řekl „ zima jako v řiti a mlha jako na koncertě Kabátů.., jdeme očíhnout, co jsme to objevili…“ A tak i já – bez toho rumu jdu šlápnout do pedálů, abych zjistil, k čemuže jsem se to dohrabal… Drže palec.
P.S. – omlouvám se Všem, kdož mají pocit, že novinky píšu jemněji a jednodušeji, než doposud. Situace je tak neúnosná, že se pokaždé za mnou vytvoří fronta čekajících ostrovních dětí na internet… tudíž se novinky staly opravdovou „jednoaktovkou“.. no třeba se situace zlepší. Díky.
více info o cestě na www.canadabike.cz
