Kanadou na kole - 89. den - Den začíná křikem..

… jak jinak. Jde se rozloučit s Johnem a divím se, neboť John má kupodivu hosta. A ku mému zděšení na něj začal křičet „tenhle kluk jede přes celou Kanadu na kole.. běž do ledničky a dones mu tři mlíka… bude je potřebovat“.. host nechápavě hledí na mne a na něj, no John je tak neodbytný, že host vstane a opravdu mi donese tři mléka, zatímco si John přebíral zboží… Tomu říkám restauratér roku!

Pavel Kadlíček

Přejel jsem vysněnou hráz Canso a ocitnu se tak na jednom z nejkrásnějších míst Kanady – ostrově Cap Breton. Mnoho lidí tvrdí, že z celé Kanady je právě tohle místo, proč Kanadu navštívit a já věru musím potvrdit, že mají pravdu. Jde o naprosto úchvatnou podívanou, plnou malých cest, pobřežních scén a irsko-skotské hudby. Divoká krajina plná opuštěných vesnic a příroda.. to je něco, co se tady vylíčit ani nedá. Přejezdem na Cap Breton jsem zakončil své putování po Novém Skotsku a bylo mi celkem líto, že viděl jsem z něj tak málo. Holt musím nechat něco na příště, no že jsem přišel o Bay of Fundy či Halifax, mne bude mrzet ještě dlouho.

Když jsem u Hlifaxu, tak nelze nevzpomenout něco, co dozvěděl jsem se až tady v infocentru a co mi vyrazilo dech, neboli „Halifaxský výbuch“. To se Vám v roce 1917 vracela tuším Holandská loď z přístavu v Halifaxu na moře a proti ní stála plně naložena trhavinou a TNT francouzská loď, která si to měla šmarovat s nákladem jako pomoc pro 1. světovou válku do Evropy. Loď plná trhavin nebyla označena vlajkou a vůbec… byl to asi den po nějaké pijatice, neboť tyhle dvě lodě se snažily jakýmsi záhadným manévrem vyhnout.. no došlo k tomu, že o se škrkly a francouzská loď počala hoře.. Námořníci pochopili, která bije, vypnuly své notebooky a naskákaly do vody, zatímco hořící loď si to šmarovala na přístav Halifax.. Ohnivé divadlo sledovalo v té době přes sto lidí.. Jeden pablb dokonce obíhal hospody volal „pojďte se podívat.. hoří loď“ a byl tak aktivní, že půl města přišlo na molo sledovat to divadlo.. a věru to bylo poslední divadlo. Za pár minut došlo k výbuchu TNT a do vteřiny to zabilo 2000 lidí, půl města lehlo popelem, tlaková vlna vysklila okna v 110km vzdáleném městě Truro a z francouzské lodi se našla jen 25 tun těžká kotva ležící 12 km od výbuchu. Šlo o největší výbuch před Hirošimou. Ještě ten den začalo sněžit a do večera napadlo přes padesát cm sněhu, což celou tragedii dovršilo.. Některá těla se našla až na jaře a prý není v Halifaxu rodiny, která by někoho nepostrádala od té doby… Ale já věřím, že ten frajer, co obcházel hospody přežil a ještě křičel „ to byla rááána“.. a úplně vidím, že by ho mohl hrát Hrušinský! No zpátky ku Cap Bretonu…

Projížděl jsem tou nádherou a stavil se ve vesnici Iona, jakožto rezervaci původních obyvatel.. Ve vesnici se stále ještě mluví gaelsky, a když vidíte tu starobylou nádheru, řeč a ještě k tomu housličky v rámci irské kultury… je to nepopsatelné. Putoval jsem  k severu podél obřího slaného jezera Bras d´or Lake, které se stalo námětem k tolika písničkám a legendám, že působilo magicky.. Večer jsem náhodně dojel do malého přístavu Georges River.. dostal jsem svolení k postavení stanu a do pěti minut již na mě místní námořníci volali.. „hej, Čechu..pojď sem..“ a já již z dálky viděl naprosto nepostradatelnou pomůcku všech místních na korbě auta – obří chlaďák na nápoje! Dostal jsem na výběr, whisky, rum, pivo, vodka.. led, cola.. vypadalo to fakt směšně, neboť všichni měli sklopenou zadní desku svého obřího pick–upu, a v té jsou již vylisované díry jakoby na skleničky.. Jakoby výrobce těchto nejpopulárnějších aut věděl, že korba bude sloužit k popíjení… A tak jsme stáli u těch aut a já poslouchal příběhy z moře… a snažil se rozumět, což mi nedělalo po páté skleničce whisky vůbec problémy. Někteří pocházeli z Newfounlandu a jejich řeč byla spíše jako chrochtání tuleně, tudíž se mám na co  těšit.. Úžasné bylo, že řekli, že v jednu ráno bude pršet.. a pršelo… že ráno bude mrholit, ale pak se to probere… a stalo se… A nejvíce se smáli tomu, když jsem se jich snažil optat, jestli neví, jak bude na Newfoundlandu… Na to prý platí newfoundlandské přísloví „ Nelíbí se ti počasí!.. tak vydrž pět minut“..

více info o cestě na www.canadabike.cz