Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kanadou na kole - 84. den - Vstávám v šest ráno ..

… a odcházím na pláž užít si svůj první východ slunce. Čas je tu o hodinu blíže Evropě a tudíž i sluníčko vychází až v šest. Sedím na písku a užívám si té nádhery. Odjíždím na café, samo sebou k Timu Hortonovi a poslouchám nářečí lidí a sleduji  jejich obličeje.

Pavel Kadlíček

Jsem na Akadském území a lidé to tu dávají patřičně najevo. Všude visí francouzské vlajky se zlatou hvězdou – symbol Akaďanů. Prý jde o zhruba 60 francouzských statkářských rodin, které sem přišli dávno a dávno, aby se usadili v Nové zemi .. Měli svého vůdce, který jim napřed vyhlédnul místo u Newfounlandu – no do roka půlka lidí umřela na hlad, vůdce tedy posbíral zbytek lidí a přešli k zátoce Bay of Fundy, kde do roka umřela další třetina na nedostatek pitné vody… Do třetice na nic nečekali, vůdce sežrali a místo si našli sami. Obsadili pobřeží New Brunswicku a rozrůstali se jako malé myši … pak se objevili Angličané a bez milosti je naložili na loď, všechno spálili a nechali je vysadit u břehu Ameriky … Akadané se ale stejně vrátili, protože k tomu měli plno důvodů – například měli zaseto a zaplacené popelnice na rok – a po návratu se stáhnuli na poloostrov s dnešním názvem Akadia …  Teď je možné je vidět všude. Jde o normální Francouze, no hrdě se hlásí k tomu, že jsou Akaďané a to i přesto, že dodnes tu s nimi vymetají lecos … no fakt jsou tvrdí a úchvatní … A tak se na ně všichni jezdí dívat jako na opice a oni mají v očích pořád strach, kdo je zase odsud vyžene. Mám pocit, že do Kanady přišlo „přežít“ plno etnických skupin… a vždycky to nějak zvládli. Třeba rodina Pánkovic z Rokytnice by se tu chytila taky … možná už mohli mít taky svůj Panek Island ..

Dnešní čas trávím v již druhé knihovně, neboť mne pokaždé vyhazují po hodině z důvodu smluvních podmínek  Všech Knihoven Světa .. Tudíž poslat zhruba 100 fotek do hodiny je zcela nemožné. . No já se nevzdávám, a zatímco jiní turisté obráží města, aby našli kostel či hřbitov, já objíždím knihovny, abych se nechal vyhodit. Při své počítačové tuposti jsem byl dokonce donucen přemýšlet a to mi vyneslo pozoruhodné zrychlení mé práce, neboť jsem přišel na to, že když si otevřu pět oken v gmailu a rovnou do nich vložím fotky a počkám, až se jednotlivé e-maily odešlou, pak jen kliknu na nachystaný mail … a už to jede … jeden za druhým … Ty se směješ Konva? Připadám ti jako blb?. .. Dyť jsem to přiznal. Co se fotek týče, prosím nezapomeňte si povšimnout fotky dvou goril z poutě v Riviere de Loup, neboť ta fotka má čas zhruba deset vteřin před tím, než mi málem ona opice utrhla hlavu … Tudíž cena téhle fotky vyšplhala na 25 dolarů za kus!

Dále bych ještě chtěl vysvětlit trable okolo kilometrů, kterým se tady za řekou směju. Já nevím, proč se toliko lidí upnulo na stav 8000 kilometrů. Já osobně bych bral, kdyby to bylo třeba 3500 km. No věc se má jinak … Jednalo se o předběžný plán, nikoli plán finální. Tudíž představa, že u městečka Tora v Novém Skotsku mi na tachometru lupne 8000 km a já zařvu hurááá a praštím s kolem, abych si našel stopa – je chybná! Cesta se zkomplikovala a jen do přístavu v North Sydney to mám 750 km, pak mne ještě čeká loď a kompletní přejezd Newfounlandu – což je bratru … a sester … 950 km. Můj team právě řeší, co se mnou. Varianty jsou:

1. Zvolit loď číslo dvě, která stojí habaful peněz, jede dvakrát v týdnu – no doveze mne 150 km od místa odletu.

2. Prodloužit letenku o jeden týden – proti čemuž prý kapitán letadla nic nemá, protože má stejně doma práci, bo mu přivezou uhlí – no stojí to taky více peněz.

3. Třeba to zvládnu – no pouze formou, že pojedu nepřetržitě a kamiony a auta mi vlastně budou zavazet.

4. Verze úhlavní aneb „zapomeňte na Pavla“. . můj team totiž vypočítal, že když letadlo nestihnu, tak hrubá doba zapomínání na milovanou osobu je cca 12 let. Tudíž za třináct let od prvního září si už ani nevzpomenete, že jsem kdy byl. Budu mít dostatek prostoru najít si po vzoru Akadaňů, Menonitů, Omisů a indiánů své místo v téhle džungli. Možná se ku mně i někdo přidá … možná všichni komáři z prérie, medvědi z Ontaria, gorila z kolotočů a pět debilů s petardami…

 

více info o cestě na www.canadabike.cz

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavel Kadlíček | sobota 14.8.2010 23:42 | karma článku: 6,82 | přečteno: 727x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 689x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 399x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 783x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 574x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 530x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá

11. května 2024

Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...

ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř

15. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...

Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze

15. května 2024

Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...

„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět

15. května 2024

Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...

Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech

14. května 2024  22:46

Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."