Jižní Amerikou na kole -25.den - Celý jeden den čekání na autobus..
Za tento bakšiš vás proškolí, pustí vám film, kterak díru hloubili a nakonec vás na dvě hodiny odvezou na zážitek. Dle informací z vnějšího světa, neboli ze světa mimo díru, jde o zážitek po dechu lapající a to hlavně pro děrofily. Vždyť samotná díra má skoro pět kilometrů na délku a kilometr do hloubky a šťourají se v ní již sto let. Ostatně, za sto let se dají s krumpáčem v ruce udělat divy. Měď, které je v téhle díře zásoba na dalších sto let, živí Chilany nadmíru dobře a tohle měděné prvenství jim prý nemá kdo vyfouknout. No, ještě se uvidí. Tak mne napadá, jelikož píšu bez diakritiky,.. jestli chápete, že se v dole teží měď a né med!! To by byl totiž úplně jiný, uchvacující příběh.
Celou tuhle informační desetiminutovku bych mohl zakončit tím, že jsem přijel do společnosti Codelco, abych zjistil že v sobotu a neděli se do díry nečumí. Je to k vzteku, ale chápu, že i díra má právo na klid. Rozhodnul jsem se tedy, že do Chuqui zajedu na kole i s vědomím, že do areálu nenahlédnu, ale že budu alespoň na okamžik součástí měděného světa. Výpadovka mne vyvedla za město a já měl tu šílenost přímo před očima. Chybělo mi šestnáct kilometrů, ale velikost onoho lidského díla vzdálenost zkracovala. Čím jsem byl blíže, tím větší pocit hnusu a nechutenství jsem v sobě měl. Nahromaděná struska vytvořila nové pohoří, nad lomem velikosti města se vznášel rezavý prach, po cestě jezdila auta velikosti obřího kola ve vídeňském Prateru a vůkol, kam až oko dohlédlo jen prach, písek, vítr a Dalího pískové barvy. Zastavil jsem na přilehlém hřbitově, hladil si psa, který se pravděpodobně odmítal vzdát svého pana a civěl na to "podivno". Vše ještě umocnil nápis na protějším kamení, že Bůh existuje...., zřejmě nějaký znalec.
Zničehonic, se mi tam již nechtělo. To mužů, po návratu domů zajet s Majerem do ostravské koksovny, do karvinského revíru, nebo do Třínce... zalapat si po dechu jako ryba a dostanu to i s kratkozobakovym překladem. Otočil jsem tedy kolo zpět do města a užíval si vnitřní zelené. Nakoupil jsem maso, rýži na rizoto, víno a uvelebil se ve stínu stromů svého kempu, kde jsem zcela osamocen jedl, zřal a hodoval s výhledem na kopec Chuqui. Se zamaštěnou hubou posílal jsem na dálku vnitřní sílu všem pracovníkům v dole a zároveň společnosti Codelco vzkaz: až narazíte v dole na nevyčerpatelnou zásobu piva, nebo hovězích steaku, tak k vám těch dvacet kilometrů sjedu..., ale na měď, na tu já vám dámy a pánové.... seru!
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den
Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den
Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den
Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den
Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den
V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“
Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...
Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...
Psa, který připomínal kostru, nalezli u chatky. Případů týrání zvířat přibývá
Premium Počet brutálních případů týrání zvířat roste. Lidé z útulků říkají, že tak hrozné zacházení nikdy v...
Levné a vyrobené „na koleni“. Drogy dorazily i na Kubu, narkomafie zatím ne
Premium Na Kubě, jak známo, hezky svítí sluníčko, často tam prší, takže tam dobře rostou rostliny, tedy i...
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 726x