Kuře na pivě

Kuře "nějak"se v Česku dělá často - může být považováno za české národní jídlo? Asi jak kdy. Podle "šéfa" Zdeňka Pohlreicha kuře na pivě rozhodně české jídlo je. Předváděl ho na jednom kurzu, kterého jsem se zúčastnila, už to bude tak dva roky. Recept jsem s úspěchem používala a dostala jsem se pak až k vlastní variaci, která se mi nezdá úplně marná. Kuře jsem připravila na černém pivě a na kořenové zelenině.

Jaroslava Kadlasová

U každého nového receptu na kuře vzpomínám, jak jsme v 60. a ještě i v 70. letech mívali kuře k obědu  a jak se dělalo stále stejným způsobem, jen se celé upeklo s kouskem cibule. K němu býval nejčastěji bramborový salát, někdy dušená rýže. A to skoro každý víkend. Sama to už dnes nedovedu pochopit. Přitom matka měla novinky ráda, to spíš otec změny, zejména v jídle, nesnášel. Velmi typické - ale jako holka jsem to ještě nevěděla:)

Otec třeba celoživotně tvrdil, že nejí cibuli - přitom se normálně dávala skoro do všeho masa. Dění v kuchyni obvykle nesledoval, ale když viděl, jak se chystá cibule, začal vyžadovat, aby se tam nedávala. Párkrát mu matka ustoupila, když příliš naléhal, aby pak zas brblal: "No, dneska to nemá chuť, je to nějaký divný..." Ale odmítal uznat, že je to cibulí. Podobně to bývalo s kořením.

Mně zas nikdy nechutnalo pečené bílé maso, suchá vlákna mi nelezla do krku - sním ho spíš v omáčce. Dají se na ni využít rozmanité kuřecí díly.  Aby bílého masa nebylo moc, můžeme rozporcovat celé kuře, které částečně zbavíme kostí. Jsou na to i speciální návody na videu.

TIP

Naučila jsem se to od šéfa takto: kuře položím na záda. Nejdřív odříznu nepěkné části kůže, většinu biskupa s mazacími žlázkami a odstraním viditelné sádlo. Pak objedu nožem stehýnka u konce kosti a vykroutím ji. Stehna odříznu v tříslech až k páteři a podle velikosti je přepůlím. Otočím kuře na břicho, konce křídel odříznu, poslední kost nechám a od páteře seříznu prsíčka, po každé straně zvlášť tak, aby nezůstalo moc masa na žebrech. Překrojím napříč. Ze zbylé kostry vyříznu ještě "mandličky" či větší kousky, co na ní po té chirurgické operaci zůstaly. Kosti a další zbytky použiju na vývar - z jednoho kuřete to na polévku stačí, ale střádám si drůbeží kosti do mrazáku a vařím až větší várku.

Porce kuřete pak osolím a opepřím. Stojí za to nejprve je opéci zprudka na směsi oleje a másla a z kastrolu je vyndat. Pak přijde na řadu nejpodstatnější část přípravy: základ na omáčku. Do zbylého tuku hodím kořenovou zeleninu, nakrouhanou na hrubo. Mražená na nudličky nevadí, ušetří práci a na chuť to zatím nikdo nepoznal. Na jedno kuře dám klidně celý sáček, jen chvilku trvá, než se vypeče.

K orestované zelenině přidám větší cibuli, rovněž pokrájenou na hrubší kousky, a nyní to přijde: přileju tak 150 ml černého piva, nejdřív zajímavě pění. Když se trochu odpaří, ještě přidám. Hodí se i špetka dvě nového koření (ideálně mletého), bobkový list. Vrátím do kastrolu opečené maso, přiliju trochu vody, a zakryté pokličkou vše dusím doměkka. Pivo ještě přidávám podle chuti, minule jsem ho spotřebovala skoro celé a hořká od něj omáčka nebyla - musí se dávat po částech a vždy vyvařit.

Trendem sice je omáčky mixovat a pasírovat, ale mám radši kousky, a strávníci rovněž. Tak to už je každého volba. Tmavá hustší šťáva s kousky zeleniny vypadá docela úhledně.

Víc není potřeba - je to vlastně jednoduché jídlo, připravené z dostupných domácích surovin - kdo může říct, že není dost typicky české? Hodí se k němu vícero příloh, včetně rýžových nudlí. Věřím, že s tímhle receptem získáte uznání nejen u milovníků piva.