Tak nějak předpokládám, že jsem si tuto otázku nepoložil sám. V hlavě jsem ji tak trochu převaloval a vyšlo mi, že voják – je lepší.
Jsem z generace, která má matné vzpomínky na dnešní datum před padesátičtyřmi roky. Pamatuji na vystrčený kanon tanku z ulice, kde byla vinárna Viola v Olomouci. Když jste po té hlavní ulici 1.Máje pokračovali dál tak jste prošli kolem Armádního domu, kde byla Restaurace u Huberta a pak jste pomalu došli k „ Univermagu“, tedy ruskému obchodu s ruským zbožím pro okupanty. Dnes je absurdnost doby završena. Tam , kde byl obchod pro okupanty je dnes středisko pro uprchlíky z Ukrajiny. Řeknete si, proč o tom píše, že se to nevztahuje k tomu nadpisu a úvodu.
Víte vždy záleží na vnímaní souvislostí v delším časovém úseku. V domě, kde byl obchod pro okupanty je dnes středisko pro registraci uprchlíků a nikdo s tím nemá problém. Nevím, ale mám za to, že jako kluci si kdekdo z nás hrál na vojáky. V každém klukovi kus vojáka je a myslím si, že dodnes, když pozoruji hry v hračkářství. No a pro některé z kluků se stane touha být vojákem povoláním. Prostě jen chce naplnit svou touhu. Překousnou velice často to přezírání okolí a prostě se stanou vojákem. Za bývalého režimu vojákem z povolání, dnes vojákem s kontraktem. Já mám k vojenskému povolání úctu, jelikož se jedná a službu vlasti.
Oproti tomu člověkem, který se z podstaty svého přesvědčení skrývá před celým světem a dokonce i před svým jménem aby sloužil ideologii– jakékoliv – opovrhuji. Za nelegální peníze a požitky být osamocen a celý život se skrývat sám za sebou je nemorální.
Vrátím se zpět k té časové ose. Voják je navzdory době vždy vojákem a jeho úkol je zřejm -ý plnit rozkaz v duchu vojenské přísahy. Konfident režimu je odkázán jen na ten režim, který ho pod sebe schoval, byť se bude snažit ospravedlnit sebevíc.
Tedy to mám jasné. Pro mne je lepším kandidátem generál než stbák. I mám radost, že jako sběratel podpisů pro podporu generála zjišťuji, že značná část podpisů je od husákových dětí a mileniánů. Tedy pohled nás starších, kteří drahnou část svého života prožili ve strachu co se může a nemůže říci a uniformu měli spojenou s poválečnou dobou snad bude nahrazen pohledem, který bude více ovlivněn tím, co kandidát říká a dělá, něž to co dělal kdysi – v době co znám z vyprávění.
I očekávám koho zveřejní politické partaje jako své kandidáty. Bude to podle mne důležité pro strategii volby v jednotlivých kolech. Mám za to, že první kolo bude o tom koho nechci než koho chci a druhé kolo pak bude již klasická volba kdo z koho, kdy se asi vše zúží na sliby.
Já bych byl rád, kdyby druhé kolo bylo mezi generálem Pavlem a Pavlem Fischerem, který věřím , že kandidátem bude. Mezi nimi bych si já vybíral rád .
Prima zbytek dne Oto Kaděrka
