No všichni ti, kteří se unášíte z naší účasti na projektu Evropské unie. Projektu, který v historii a logice nikdy neměl oporu. Je to jen snem silných a jhem slabých.
Podle čeho se v politice pozná silný a slabý. Ano jednak podle velikosti a počtu obyvatel, to jistě. Ale i podle sebedůvěry a vůle se obhájit. Velikost země a počet obyvatel jsme jak užívající jazyk český nikdy neměli a nikdy nebudeme mít možnost ovlivnit. Ovšem sebedůvěra a vůle jsou spojité nádoby, které jistě ovlivnit jde. Čím. Vzděláním a pílí.
O čem chci psát? Nyní jsme jako střední Evropa součástí války, to se snad shodneme. Jistě většina je přesvědčena, že zdražení všeho je důsledek války . Nechci zde polemizovat o tom, kdo je příčinou války, to je mi zcela jasné, pokud respektuji hranice,které jsou v usnesení Nejvyššího Sovětu (forma federálního parlamentu SSSR) z roku 1991, kdy den před tím abdikoval Michail Gorbačov jako president a tím tu dohodu umožnil.
Chci se zamyslet nad příčinou toho,že nyní ekonomicky , jak by řekl Karel Kryl – ryjem držkou v zemi. Hned v začátku chci říci, že naši účast v NATO jsem považoval a považuji za nejzásadnější krok v novodobých dějinách naší vlasti, jako záruku, že jsme na té správně straně...
Já jsem pro vstup do EU hlasoval ne a stále více a více s přibývajícím věkem sleduji, že jsem správně vyhodnotil své vnitřní přesvdědčená spojené s intuicí, že je to špatně.Tenkrát jsme jistě neznal to co znám nyní a nejen třeba o Izraeli, které počtem obyvatel je nám velice blízké a je současně ostrovem demokracie mezi zeměmi, které to mají jinak.
Ale jedno jsme věděl, že malý nikdy nebude respektovaný velkým, pokud mu poteče do bot. Věděl jsem , že košile je bližší než kabát. Nyní řešíme, že nemůžeme snížit cenu energie, protože tu co vyrobíme smluvně dáváme na burzu v Lipsku, kde následně nakupujeme pro naši potřebu. Že jsme tak podlehli přesvědčení větších, že jsme jim uvěřili, že je pro nás je dobré si od nich oklikou koupit plyn. To je co se energií týče.Vodu už dnes taky máme povětšinou od cizinců. Prostě kde to šlo, tak jsme se podřídili a kde to nešlo, tak nás velcí přitlačili a my jsme až radostně, že nás nekdo chce, radostně souhlasili. Akční a slevové akce přesvědčili naše lakomé oči, že chodíme dnes už nakoupit v převážné většině k zahraničním řetězcům a pokud bydlíte u hranic, tak jezdíte nakupovat k větším sousedům.Mnohdy tam nakupíte to , kde základní surovina je surovinou, kterou jsme zahraničním producentům dodali my co mezi sebou mluvíme rodným českým jazykem.A i tam, kde jsme velcí jako třeba akcionáří ČEZ přemýšlíme stále očima těch malých, abychom je nepoškodili, když všude v okolí vidíme, že velcí na malé „kašlou“. ČEZ se honosí v době války nárůstem ceny akcií. Stejná firma ve Francii sdělí, že za cenu poklesu hodnoty akcií a zisku celku neporoste elektrická energie více jak o 4%. Nevím neumím francouzsky, ale jistě tam nejsou sdělovací prostředky plny negativních zpráv o možné délce konfliktu na Ukrajině, aby tak ještě více podnítili již tak špatnou náladu obyvatel a našli tak omluvu pro svou slabost věci řešit a tím ty nálady měnit.
My jsme v tom sebemrskačství až obdivuhodní, to si stále čteme, že musíme vydržet, že musíme jednat s okolními státy, že musíme respektovat závazky, že EU nám sem dala prostředky. Jo dala ale na co ? Na penziony na horách, kde nikdo není, na koupaliště, kde se ani na provoz nevybere na investice, kde se po cestě ztratí až 5% na úplatky těch, kteří si z dotací EU udělali dojnou krávu. Za pětiletou udržitelnost zde máme neudržitelnou inflaci na kterou jaksi od nikoho nic nedostaneme, protože co má nějakou cenu se stejně od nás odveze a nejsou to jen zisky bank a nadnárodních korporací. Je to obilí a zemědělské produkty, které se díky dotačním titulům u velkých oplatí těm velkým prodat.
Jo sklízíme co jsme si zaseli, respektive co nám zaseli ti, kteří si mysleli, že dohoníme Německo jak jsem teď viděl někde na stánku s časopisy ve formě dotazu. Dohonit jde cokoliv co je v čemkoliv pomalejší, ale když musíte z podstaty své velikosti a pozice v týmu ctít nějaká pravidla toho týmu, tak je jasné a v politice zvláště, že stejně jak sytý hladovému nevěří, tak velký na malého nevidí a rychlost není relativní, pokud stojíte na zemi a porovnáváte se s tím co vidíte ,aby se Einstein neobracal v hrobě :-)
Jo bude mi za chvílí šedesát a už to nějak v té EU vydržím a budu žít v tom, že mí potomci budou mít možnost prokázat svou možnou vzdělanost, odhodlanost a píli, kterou se snažím někdy – až i pro mne otravně- jim vštěpovat ,v jiné době, řekl bych svobodnější. Víte historie je dobrá v tom, že se dá přepisovat jen do určité míry. Ale to, že tu byl Egypt, Mezopotamie, Řecko, Řím a pro mladší třeba pak Rakousko Uhersko dnes je již nepřepsatelné. A jistě nikdo z nich se nepředstavoval svůj konec.
Já o konci EU přemýšlím a sním .
Prima dny Oto Kaděrka
