Po volbách máme a že bude líp je iluze protože

Ať volíš jak volíš , vládě Národní fronty se neubráníš. Zanesl se nám zde takový nešvar, co se nedá spojit před volbami – spojí se po nich.

Kvantita nikdy nestanovila kvalitu a my už tu máme do dob opoziční smlouvy mezi Klausem a Zemanem, kdy si v roce 1998 tito pánové rozdělili vliv mezi pomyslnou levicí a pravicí , dvacet marných let, kdy se vlastně z politické podstaty nic nestalo. Tedy stalo. Stalo se to, že politik se stal samostatnou společenskou skupinou nebojím se napsat třídou, která má ve vínku jediný cíl. Tím cílem je zachování si přístupu k daním voličů jako zdroji svého příjmu.

Volič se stává jen komparzem divadla, který hrají jimi vybraní hráči. Začínám i věřit tomu, že jakákoliv politická strana se těší z toho, že k volbám chodí málo lidí. Je pak lehčí určit tu správnou skupinu a tu si dát do mířidel svých politických programů a na vládní úrovni pak činů. Letos takovým mastrštykem bylo přidání na mzdách státním zaměstnancům. To je dnes již značný počet voličstva, který jistě si nebude pod sebou podřezávat větev.

Domnívám se, že nastala doba, aby vlivní filosofové, ústavní právníci a sociologové otevřeli diskusi nad změnou způsobu voleb. Co mne k tomu vede. Je to úvaha ta, že za poslední dva – tři roky se svět a s ním pracovní trh a daňový mix znatelně změnil. Prokazatelně se ukázalo, že není třeba chodit do práce jako na místo výkonu, kde následně dostanu hodnocení. Zjevně se blížíme době, kdy automatizace a robotizace veškeré lidské činnosti dosáhne takové míry, že určitá – a ne malá – část populace bude nezaměstnaná až nezaměstnatelná. Tito lidé budou následně odkázáni na systém, který bude garantovat jejich existenci. A je to zřejmě správně, jinak by docházelo k další polarizaci společnosti, kdy jedna část bude říkat dejte více a druhá bude říkat nechci nebo nemohu. No a politik by měl být zřejmě tím, kdo by tu polaritu měl mírnit.

Ptám se ? Vidíte někoho takového kolem sebe, který by to snad uměl. Já se obávám, že i díky tomu, že politik jako dnes již samostatný až osamocený subjekt vybraný z nijak nevelké skupiny svých souvěrců přestává být tím, kdo by to měl profesně umět. Je to tím, že politik je snad jedinou profesí, která nepodléhá žádnému výběru či ověření jeho znalostí či umu, která je dnes v reálném pracovním životě zcela zásadní a běžná.

Nemyslím si, že toto prostředí slouží k pokroku. Spíše mám za to, že slouží k úpadku. A tím, že dnešní politikové nejsou schopni mimo jisté dohody nad formou vládnutí napříč – před volbami – nesmiřitelnými stranami, tak dochází k tomu, že se neřeší aktuální problémy, ale vymýšlí se v koaličních smlouvách problémy společné nové, které se následně stávají neřešenými starými.

A je jedno jestli je to elektromobilita bez pokrytí potřebných jejich zdrojů a nebo startovací byty či parkování bez toho aby na to obce či města měly zajištěné pozemky.

Jak píši výše očekávám alespoň diskusi nad změnou politické vzdělanosti a tím otevření možností změny systému voleb a volitelnosti, protože já to vnímám jako zásadní problém k zachování jistého standardu života našich potomků. Současný volební a politický systém je postaven a věren jen jednomu a to jeho zachování pro potřeby jejich vykonavatelů – někteří autoři to nazývají novou aristokracií.

Prima den a nebuďte apolitičtí                                               Oto Kaděrka