Jsem ročník 1963 a jsem rád, že mi bylo dáno zažít in natura co jsem se ve školách učil, že je špatné – tedy kapitalismus a že jsem v něm mohl prožít převážnou část svého produktivního života - žít.
Ale jak už to chodí v životě nic netrvá věčně a tedy nyní si začínám naplno uvědomovat , že jsem kus života prožil vlastně na cestě od socialismu k socialismu. Od socialismu totalitního k reálnému.
Jak jsem k tomu došel nebo spíše dospěl. Ministr středopravicové vlády pro dopravu sděluje, že vysokorychlostní trať nás nebude stát to co má stát, protože nám na to někdo ( zřejmě EU) dá. Ministr zemědělství jak projde hnojem před ministerstvem sděluje protestujícím , že jim dá – rozuměj zvýší či usměrní dotace. Ministr školství sděluje, že počítačové učebny budou vybaveny díky dotaci. A tak dále napříč ministerstvy - setkáváme se s pdobnými socialistickými zvěrstvy :Někdo někomu něco dá - z čeho je jedno. Hlavně, že dá ....
Kam se podíváš, tam je dotace. Na padajících domech je fotovoltaika, dům , kde jsou zjevně díry ve střeše má nová okna. Majitelé těch nemovitost u lahvového piva řeší jestli byla dotace vyšší než jejich podíl na hodnotě celku.
Potkáš se se studentem vysoké školy a na otázku co bude dělat sdělí, že něco pro EU. Jeden by došel k myšlence, že ta Evropská unie je nějaký hospodář, která peníze sklízí na poli. Nikdo se nepozastaví , napříč politickým spektrem a napříč Evropou, nad tím, že všechny země jsou ve ztrátě a všechny vzhlíží k dotaci. Kde se ta dotace bere ? Bere se v tiskárnách , kde si ty peníze objednávají centrální banky schované za dluhy a dluhopisy.
Naší domácí politikou a zejména sportovní se prolínají kauzy spojené s dotacemi. Z jejich užití a jejich vyúčtováním. Málokdo však ví, že i tady už padl kapitalismus. V čem ? No v tom, že když dostanete Vládou garantovanou dotaci, že nesmíte být celou akcí v zisku. Tedy nemůžete se chovat tržně v tom smyslu, aby jste ukončili akci ziskem. Nemůžete mít ani ztrátu a to ani ztrátu, kterou pokryjete a nedlužíte. Prostě na konci musí být nula. Nula je cíl. Nula je správně. Tady je jasná odpověď tomu, který by pochyboval o tom, že kapitalismus neskončil.
No a vlastně se musí radovat všichni kdo vyznávají Marx – Leninismus. Ten měl ve finále sen, který se nyní vlastně stává skutečností." Každému podle jeho potřeb". Otázkou , která není zcela zodpovězena a já jsem se s ní pral celou mou studijní cestu, kterou jsem absolvoval v dobách totalitního socialismu od roku 1970 do roku 1987, kdy jsem studia ukončil mezi jiným i státní závěrečnou zkouškou z marxismu – leninismu. A bez odpovědi. Kdykoliv jsem se otázal se zlou jsem se potázal :-)
Z logiky jistě plyne, že ty potřeby určuje ten, kde kdo peníze rozděluje a ne vydělává. Někoho by mohlo napadnout, že jsou to politici. Ne nejsou ti jen vytváří produkci systému, které jím dávají banky.
Moc změnit to mají jen a jen voliči a ti většinově tíhnou ke slibům a ne k práci. Protože základní myšlenkou kapitalismu, když něco nevychází je jen jedno a to ŠETŘIT. A i šetření je práce – jedna z nejtěžších. A to politici moc dobře vědí a chtějí své voliče té práce ušetřit. Vidíte jak se s tím slovem dá pracovat, tak jako se vším – stačí jen změnit pohled a nebo slovosled.
A JE TO... :-)
Prima dny Oto Kaděrka
