Neúcta ke stáří není žádná reforma

„Nikdy se před nikým nechlubte svým majetkem, ani tím, kolik máte peněz,“ radí policejní leták našim seniorům, jak se mají chránit před těmi, kteří zneužívají slabosti a důvěřivosti starších lidí.

Trochu mi to zní jako varování před ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí. Bohužel však toto varování přichází pozdě. Jedna nepravost už je dokonána a další se chystají.

Ono vůbec to vypadá, že spolupráce mezi ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí je výtečná. Ministr Stanjura tipuje ze své excelové tabulky, koho bude nejsnadnější obrat a dává echo ministrovi Jurečkovi, který pak už jde najisto. K seniorům se dostane snadno, protože má přeci v popisu práce se o ně starat. Využívá momentu překvapení, jelikož nikdo něco podobného od ministra práce a sociálních věcí nečeká. Ministr práce a sociálních věcí je asi opravdu první v historii, který ne úplně přesně chápe svoji úlohu. Společně se jim podařilo vzít každému jednomu seniorovi v této zemi už 7 000 korun, a to jen za tento rok. To, když použili fígl s jednorázovým snížením valorizace důchodů. A to přitom Marian Jurečka ještě měsíc před akcí, chlácholil v televizi důchodce, že se nic zlého nechystá. Přitom evidentně spoléhal na to, že se nikdo ze seniorů nepodívá do návrhu státního rozpočtu, který připravoval jeho parťák Zbyněk Stanjura. Tam by totiž stejně jako my zjistili, že peníze na valorizaci důchodů jsou už dávno škrtnuté.

Leták policie však upozorňuje na to, že úspěšní podfukáři dělají v partách. A tak mimo jiné radí se při cestování vyhýbat „společnosti mužů, kteří se patrně znají.“ Jenže jak si má poradit český senior, jehož výsledky voleb uzavřely do jednoho kupé, kde sedí Stanjura, Jurečka, Síkela, Rakušan a Válek? Tahle parta spolu dělá rok a půl, a už zvládla podupad životní úroveň seniorům, rodinám a většině nižší střední třídě, jak to naše země ještě nepamatuje.

Terč číslo jedna jsou pro ně samozřejmě senioři, a to především proto, že nejsou na rozdíl třeba od zaměstnanců organizování. První ránu jim dal ministr průmyslu a obchodu Síkela, který jedná tak trochu jako obchodní zástupce energetických gigantů. Kvůli němu začala spousta seniorů dávat většinu důchodu za energie nebo přestala topit úplně. Nemorální ceny energií se promítly do všech oblastí ekonomiky a roztočily inflaci až ke 20 procentům.

Na důchodce, kteří si dovolili tohle všechno ustát, vyskočil zezadu ministr Jurečka a jednorázově jim snížil valorizaci důchodů. Ještě ani nezačal ústavní soud nad tímto činem a už chystá trvalé snížení. Tedy, že se důchody nebudou navyšovat o polovinu reálných mezd, ale pouze o třetinu, což opět rozevře nůžky mezi důchodci a zbytkem společnosti.

Probouzí se instinkt smečky. Při pohledu na „práci“ ministrů Síkely a Jurečky se neudržel ani ministr vnitra Rakušan a začíná krutá šikana. Rakušan nařizuje zavřít 300 poboček pošty, na kterých si senioři doposud důchod vybírají. Na desetitisícových sídlištích zůstanou tak osamocené pobočky, na které se budou důchodci sjíždět z širokého okolí. A budou čekat v ubíjejících frontách. Jako by nestačilo, že už dnes v nich trčí před úřady práce. A aby toho nebylo málo, tak je Vít Rakušan ještě k tomu vyděsí zprávou, že si možná nebudou moct vybírat důchod v hotovosti.

Přidává se ministr zdravotnictví Válek, pod jehož vedením dochází k bezprecedentnímu kolapsu v distribuci antibiotik, základních léků proti horečce a cukrovce. Hádejte, kdo tyto léky potřebuje nejvíc.

Sklíčený a ponížený důchodce se vrací po zdrcující zkušenosti k sobě domů a doufá, že alespoň tady bude v bezpečí, že alespoň tady si vydechne a natočí si bez šikany Fialových ministrů alespoň sklenku vody. V tu chvíli zjišťuje, že i za tu sklenku mu chce ministr financí Stanjura napálit víc než dvojnásobnou daň. Stejně jako na léky, dřevo na otop nebo třeba i vstupenky do divadla.

Držím v ruce leták české policie, který správně varuje před lidmi, jako jsou ministři této vlády. Tedy před těmi, kteří útočí na nejslabší. Jenže jak se dá bránit proti útočníkům schovaným za valem 108 koaličních poslanců? Člověka z ulice můžete dostat k soudu. Na vládní ministry platí jen soud ústavní. My je k němu poženeme. Kdyby se nám podařilo vyhrát, možná by to i do budoucna zmírnilo jejich choutky šikanovat ty, kteří se nemohou bránit. Ta jejich neúcta ke stáří je totiž znát z každého jejich „reformního“ kroku.