108 žab na prameni rodičáku

„Pozdě a hůř“ je zlaté pravidlo pětikoalice, kterého se drží od nástupu k moci. Postup je jednoduchý. Nejprve se vysmějí návrhu hnutí ANO, počkají půl roku až rok a poté ho polovičatě zrealizují. 

Bylo to tak se zastropováním cen elektřiny, s příspěvkem na mobilitu a teď i s rodičovským příspěvkem. Od začátku navrhujeme, aby se zvýšil o 100 tisíc a dostaly ho všechny děti. Pětikoalice po roce a půl začala uvažovat nad 50 tisíci, které by dala jen některým.

Rok a půl, vážení přátelé, tak dlouho se válí náš hotový zákon ve Sněmovně. Vládní poslanci by s ním neměli žádnou práci. I kdyby chtěli námi plánované zvýšení rodičáku srazit na polovinu, stačil by jim k tomu jednoduchý pozměňovací návrh. Veškerá legislativa je hotová, námi vypracovaná, na zlatém podnosu vládě předložená. Udělali jsme všechno, co jsme mohli, abychom mladým rodinám pomohli. Ale 108 žab na prameni stále jen vyčkává a nafukuje tváře.

Když jsme byli ve vládě, zvýšili jsme příspěvek, který se za 10 let nehnul, z 220 na 300 tisíc. Kvůli obří inflaci způsobené neschopností Fialovy vlády regulovat ceny energií, klesla hodnota tohoto příspěvku o 20 procent, dokonce ekonomové uvádějí, že si za dnešních 300 tisíc rodina nakoupí méně než v době, kdy byl 220 tisíc. Proč tedy vláda odmítá přidat na dítě víc než 50 tisíc a proč se snaží toto zvýšení odsunout až na 1. leden 2024?

Odpověď je jednoduchá a vypovídá o charakteru této vlády. Stejně jako v případě důchodů i rodičovský příspěvek bere pětikoalice jako ekonomickou škodu, kterou je třeba minimalizovat. Hledá proto způsoby, jak přístup k němu co nejvíce rodičům ztížit a odsunout. Je to šílené, ale „štíhlý stát“ si pravicový ideolog představuje i tak, že „neutrácí“ za děti a seniory.

Naše zpráva je jasná. Nad některými věcmi stát prostě nesmí spekulovat. Rodinné rozpočty už rok a půl drtí vládou neřešená inflace, je třeba pomoci, a to hned. Pokud nějaký pravicový ideolog i tady zkusí vytáhnout argument o „zatěžování budoucích generací“ zvýšením nákladů státu, tak tím vlastně říká, že nejlepší pro budoucí generaci je vůbec se nenarodit. Už tak nízká porodnost za Fialy ještě víc klesá, na to máme jasná čísla. Ekonomická nejistota se na porodnosti nevyhnutelně podepisuje.

Pokud někomu naskakuje příjemná husí kůže při slovech „finanční úspora,“ měl by si uvědomit, že rodina je tou nejúspornější jednotkou státu. Úplná pracující rodina nepotřebuje příspěvek na bydlení, navzájem si pomůže a pohlídá, když je některý její člen nemocný. Jsou to rodiče, kteří bez nároku na honorář vychovávají a veškerý svůj volný čas věnují dětem. To je hodnota, která vzniká z jejich osobní vůle, a která stát nejenže nic nestojí, ale ani by ji nikdy nebyl schopný zaplatit. Zároveň je to hodnota, na které stát vůbec vzniká a může fungovat.

Každá podpora mladých rodin se státu tisícinásobně vrátí. Aby si to ale člověk uvědomil, nesmí být tupý ideolog, který vnímá realitu jen přes tabulku v Excelu.