„Kéž byste nebyli", je signál vlády důchodcům

Petr Fiala a někteří jeho ministři se proslavili vysíláním signálů místo řešení. Hned na začátku roku 2022, přesně 23. ledna tweetoval pan premiér: „Vláda chce a musí dát jasný signál, že chce bojovat s inflací.“ 

A ještě pro odlehčení dodám zbytek tweetu: „Nebudeme celkově zvyšovat daně. K tomu jsme se zavázali občanům v našem programu i ve vládním prohlášení.“ Ten stejný rok stoupla inflace trojnásobně a sebevražedná nálada seniorů dvojnásobně. Jak vidíte, dámy a pánové, vláda Petra Fialy skutečně má tu moc svými signály stimulovat jak inflační spirálu, tak lidské zoufalství.

Po dobu jednoho roku vysílal premiér Fiala spolu s ministrem průmyslu Síkelou jasné signály energobaronům, že neudělají nic proti zdražování energií a děsivě tak roztočili inflaci až skoro k 20 procentům. Vždyť na ceny energií, které čtyřnásobně zdražily, je navázáno úplně všechno, co se vyrábí, prodává a konzumuje.

Po dobu jednoho roku vysílal premiér Fiala spolu s ministrem práce a sociálních věcí Jurečkou jasné signály seniorům, že jim nikdo s těmito děsivými cenami nepomůže. A nejen že nepomůže. Fialova vláda té nejslabší skupině ještě aktivně přitížila. Protiústavní snížení mimořádné valorizace důchodů, plán na snížení veškeré další valorizace, a teď dokonce i zrušení valorizace příspěvku na péči pro ty, kteří se o sebe nejsou schopní sami postarat.

Jaký signál tím vydává Fialova vláda našim seniorům? „Byli bychom rádi, kdybyste vůbec neexistovali, vy otravné položky ve státním rozpočtu.“

Drastický nárůst sebevražedných myšlenek jasně vypovídá o tom, že senioři tyto signály vnímají. Říká se mi to hrozně těžko, ale někteří ty signály už i vyslyšeli. Za ně by vládní poslanci ve Sněmovně měli držet minutu ticha.

Právě jim, sto osmi poslancům pětikoalice vzkazuji toto. Chtěli jste moc, a tak ji máte. Uvědomujete si ale, že to je zároveň i moc nad lidskými životy? Uvědomujete si, že to, co uděláte tady ve Sněmovně, má dopad až v té nejzazší výspě naší země? Že přímo a nevratně ovlivňujete životy lidí, které sice neznáte, ale spojení s nimi byste měli alespoň cítit?

Je to nečinnost pětikoalice, která způsobila, že senioři nemají na léky a jídlo po zaplacení elektřiny a plynu. A že peníze, které jim zbyly, mají zásadně nižší hodnotu než před dvěma lety. Je to činnost pětikoalice, která způsobila, že mají nižší důchody, její neustálé vymlouvání na Ukrajinu, které způsobuje, že k existenčním problémům našich seniorů se přidává temný strach z války. K tomu všemu ještě pětikoalice přidává obvinění, že kvůli vyšším důchodům by nebyly peníze ani pro mladé rodiny ani na nákup obrněných transportérů. Pobízí naše seniory cítit se hloupě za to, že ještě dýchají.

Pětikoalice má k seniorům stejný přístup jako nevděční potomci, kteří se těší, až babička zemře a budou moct zdědit její barák. Dokud ještě žije, neudělají pro ni vůbec nic. Ani tu inflaci se nepokusí snížit. Měli na to rok a půl, dámy a pánové. Jsme v inflaci pořád nejhorší. Dokonce třikrát horší, než je evropský průměr a dvakrát horší než druzí nejhorší Rakušané.

Ve státní kase je díra o velikosti několika set miliard. Proč bere vláda jednotky miliard důchodcům a stovky milionů mladým rodinám? Protože jsou to snadné cíle. Důchodci, kterým snížila valorizaci a maminky, kterým chce vzít školkovné, nepřijdou zapalovat auta před Úřad vlády. Místo pracného řešení inflace a rozpohybování národní ekonomiky, kterou Fialovi ministři zadřeli, se vláda zabývá škrtáním podpory pro ty, kteří se bez ní neobejdou. Tohle je skutečná neúcta k lidem.

Určitě si říkají: „Oni to nějak zvládnou.“ Ne, nezvládnou! Ať si jde ministr Stanjura nebo Jurečka sednout na linku tísňového volání na jediný den. Uvědomí si, že je tu obrovské množství lidí, kterým stačí vzít málo, aby přišli o úplně všechno.

Je to hrozné, ale pravdivé. Každý jeden poslanec, který zvedl a dál bude zvedat ruku pro nesmyslné asociální zásahy, bude mít vliv na to, že si zase o něco víc seniorů sáhne na život. To je statisticky nevyhnutelné.

Bavíme se o lidech, kteří dali této zemi drtivou většinu svého času a mládí, ale teď se nedokážou ohnout, aby si umyli nohy. Kterým se třesou prsty tak, že si nedokážou zapnout knoflík. Bavíme se o lidech, kteří chtějí jen něco málo, ale to málo potřebují absolutně. A já o nich nepřestanu mluvit, protože v nich vidím lidi, nikoli pachatele drobných ekonomických škod na státním rozpočtu Zbyňka Stanjury.