Tajemno, nadpřirozené síly, to, co nás přesahuje, to tu bylo vždy, je a bude. Většina lidí o tom moc neví, resp. může si přečíst o tajných společnostech, ví o existenci církví, náboženství.
Nyní nastává sváteční vánoční čas, kdy se i většina lidí pomalu zklidní, někteří najdou cestu do kostela, nebo do přírody. Navštíví a sejdou se s těmi, které dlouho neviděli. Jsme v období, kdy se děti těší na ježíška, a my dospělí (aspoň někteří) vzpomeneme Ježíše Krista.
Tajemství střežili a střeží zasvěcení. Byly a jsou to kněží různých církvi, nejen křesťanští, ale i židovští, muslimští, budhističtí, hinduističtí, ale i různí mágové, guruové, nebo šamani. Ti všichni pracují s tajemnem a mohou ho využít ve prospěch lidí, nebo ho mohou zneužít v prospěch svůj. Ne nadarmo známe černou a bílou magii.
Když znáte mnohem více než ostatní, můžete lidem pomáhat, ale můžete je i ovládat. Mnohé z těchto „tajemných a nadpřirozených sil“ mohou využít lidé ke svému prospěchu sami. Nepotřebují prostředníka.
Přece tu byly (a snad ještě jsou) babky bylinkářky, léčitelé. Ti jsou samozřejmě trnem v oku lékárníkům a lékařům. Nicméně se dnes už ví o lepších účincích přírodních látek, o zdraví prospěšných bylinkách, o samoúzdravných schopnostech těla, o psychosomatice, placebo efektu. A není to záležitost jen současné doby, vždyť od kdy známe rčení „víra tvá tě uzdraví“.
Jsou lidé, kteří zažili zázraky, přežili něco, co přežít nemuseli, dali na svou intuici, nestihli letadlo, které se zřítilo, prožili klinickou smrt a zažili zážitek blízký smrti. Zkrátka zázraky se občas dějí. Jen je nazýváme třeba náhody a štěstí.
Ježíš byl jedním z těch, co zprostředkoval znalosti tajemna obyčejným lidem, učil je, jak na to. A také za to zaplatil svým životem. Přirozeně se to nelíbilo vládnoucím zasvěceným. U nás to byl např. Jan Hus, který také obyčejným lidem zprostředkoval náboženství a učení Ježíše Krista tak, aby ho lépe chápali, kázal česky, nepovyšoval se a kritizoval „papežence“. A to těch papežů bylo víc. Nakonec za to také zaplatil životem.
Ve středověku svobodomyslné ženy, které objevily „tajemno“, ale protože nepatřily mezi ty zasvěcené, byly upalovány a mučeny jako čarodějnice. Byly to ženy, které prokázaly odvahu, překonaly strach a byly jiné.
Dnes se dozvídáme o různých tajných společnostech, o rejdech a zájmech tajných služeb. Spousta informací je utajených, občas něco unikne. Informace slouží k manipulacím a také je to cenné zboží. Kdo má informace, má moc.
Nemám rád slovo dezinformace, protože to už je posouzení nějaké informace, která působí třeba nevěrohodně, ale soud, zda je pravdivá či nepravdivá, je zpravidla subjektivní. Také jde o úhel pohledu a nějaký vlastní záměr, či strach. Když se s něčím neuvěřitelným setkám, řeknu si, že nevím, a že se třeba časem pravda ukáže. Nebo také ne. Věřit tomu nemusím, ale na druhou stranu mohu.
Beru to tak, že něco mne k té informaci přivedlo, abych si ji přečetl a také o ní přemýšlel. Věnoval jsem tomu chvíli své pozornosti a zaujalo mne to.
Nejsem zasvěcený, nemusím k tomu zaujímat postoj (k tomu mě nikdo nenutí), mohu si o tom myslet co chci. Jsou věci mezi nebem a zemí, které v tuto chvíli nechápu. Ale třeba jsem získal střípek do mozaiky a jednoho dne se mi rozsvítí a pochopím.
Už jsem se v životě takto párkrát „probudil“ a pochopil, proč se mi stalo to, co se mi stalo. A byť to bylo třeba nepříjemné, posunulo mne to v životě dál.
Přeji všem klidné a harmonické svátky, mnoho lásky, radosti, pohody, vzájemného pochopení, úsměvů, a nakonec i toho tajemna. Užijte si tak překvapení pod stromečkem, pokud možno příjemné.
