Sním či bdím?

Asi sním jako každý (druhý?), ale většinu snů zapomenu, noční můry nemívám. Před usnutím si tak v mysli „přehrávám“ události dne, co se staly a co jsem mohl udělat jinak, nebo se „chystám“ na události, které mě čekají.

Párkrát se mi zdál příběh a ten jsem zpracoval. Někdy to bylo tak intenzivní, že jsem kvůli tomu vstal, zapsal si pár poznámek do sešitu a příběh jsem pak hodil na papír, či naťukal do počítače. 

Pamatuji si na jeden zvláštní sen. Bylo mi tenkrát opravdu bídně, trávili jsme dovolenou na chatě, bylo krásně a já prožíval „temnou noc“, moc jsem toho nenaspal, bylo mi na zvracení a často jsem chodil na záchod. Cítil jsem se strašně unavený. Potřeboval jsem i dost času na regeneraci. Ve snu jsem bojoval a snažil se zachránit, byl tam nějaký černý drak a pak bílý drak. Když už jsem měl opravdu namále volal jsem Svaroga. Nevím, proč jeho, když jsem o jeho existenci vůbec předtím nevěděl.

Pak jsem si našel, že to byl slovanský bůh, nebeský kovář, uchovávatel ohně. Asi pro to i ty draci. Zvláštní sen. Nebo halucinace? Nebo nějaká „astrální bitva“ o mou duši? A kde se vzal ten Svarog, který mě utkvěl v paměti a jehož jsem se dovolával a jenž mi mečem pomohl se vysvobodit?

Nevím, jen mi ten sen připadal velmi živý a jako jeden z mála mi utkvěl v paměti. Má to nějaký význam? Nebo to bylo takové blouznění, protože jsem mohl mít i úžeh z dlouhodobého pobytu na slunci?

V každém případě to bylo velmi intenzivní, byl jsem hodně unavený a zesláblý, ale proběhlo to velmi rychle. Během dvou dnů už jsem byl zase fit.

Podobně intenzivní to bylo, když jsem chytil Covid (prosinec 2021), doslova jsem cítil, jak moje imunita (neposílená či neoslabená vakcinací) tvrdě bojovala s nemocí, až ji celkem rychle vyhnala. Stačila jedna noc plná vášní a pár dní na regeneraci únavy.

Jo, jsou to věci mezi nebem a zemí, mezi vědomím, nevědomím, podvědomím, tělem a duší.

PS: pokud chcete virtuálně snít a něco se o snech dozvědět (a nejen o nich), podívejte se na tento odkaz: aboutdreams