Probíhá zombifikace lidstva?

Stávají se lidé zombíky? Ztrácejí lidskost? Co je příčinou? Proč z některých vyprchává radostný život? Proč jsou někteří více mrtví, než živí?

Kdo za to může? Může za to spousta věcí, ale vždy to rozhodnutí činí člověk sám a pak nese jeho důsledky. A je velice těžké jít proti proudu. Bledí zombíci jsou napříč generacemi. Mladé lidi (zejména chlapce) pohltil natolik virtuální svět v mobilu (či počítači), že už ani jiný život neznají. Jsou bledí a vypadají spíše jako chodící mrtvoly.

Ale podobně jsou na tom někteří z té nejstarší generace, polykající kila prášků, vystrašení z Covidu, z televize. A ve střední generaci jsou ti udření, vystresovaní, nemající čas na sebe, v depresi ze svých rodičů, dětí, partnerů, kolegů.

V tomto se přece žít nedá. Přesto to ti lidé dokážou přežít. Ale jaká je kvalita takového „mrtvolného“ (zběsilého) života? Kde je radost ze života, kde je smích, humor, láska, zdraví a štěstí?

Přesto se najdou lidé spokojení, prožívající radostný život z drobných maličkostí, čerpající sílu a energii z pohybu, z pobytu v přírodě, radostných činností. Lidé lidští, ne oddělení od přírody a od jiných lidí.

Zdá se, že těchto lidí je hodně málo, oni totiž nejsou moc vidět. Oni se potkávají osobně a také své životy spoluprožívají a spolupracují spolu. O nich konzumní mainstream, zaměřený na boj s kdekým a kdečím, neinformuje.

Viděli jste v televizi podporu sportovních aktivit, dýchání, otužování (to je díky celebritám výjimka), zdravé stravy, humoru, příběhy laskavosti a lidskosti? Já to moc nesleduji, ale vsadil bych se, že ne, že je to stále strašení, příkazy a zákazy. Čili omezování všeho lidského, vč. svobody, důstojnosti a sociálních vazeb.

Copak nošení respirátorů (vyjma míst, kde to má svůj logický význam) posiluje zdraví a odolnost? Podporuje a posiluje očkování přirozenou imunitu? U lidí s oslabenou imunitou ji podporuje či dokonce nahrazuje, ale u lidí zdravých, odolných, s přirozenou imunitou, může dobře fungující organismus rozhodit a poškodit. Všechny léky jsou umělé (synteticky chemické), a kromě nějaké účinné látky, která pomáhá, se tělo obvykle musí vypořádat s vedlejšími účinky dalších přítomných látek, které škodí.

Paracelsus řekl, že každá látka je jed, záleží toliko na množství. Takže ikdyby vakcína proti Covidu byla naprosto oproštěna od vedlejších nežádoucích účinků (které lze omezit lékařským a diagnostickým vyšetřením), pak jak je bezpečný její třicátý vpich během 10 let? Předávkovat se lze nejen narkotiky, ale i léky, proč ne vakcínou?

Kromě toho je zde velký vliv placeba, tj. v zásadě víry a přesvědčení. Věřím-li ve vakcínu, tedy v to, že mi pomůže a ochrání mne, pak mne ta víra pomůže, ikdybych místo ní dostal jen nějaký vitamín. Platí i nocebo, věřím-li, že je vakcína pro mne škodlivá, tak škodlivá bude a já budu prožívat její vedlejší účinky negativně. Rozdíl bude také, pokud si půjdete pro vakcínu s nadšením a pokud tam půjdete z donucení, tedy s odporem.

Je velmi zajímavé, jak si člověk jen potvrzuje své přesvědčení. Kdo je přesvědčený o prospěšnosti vakcín, nepřipustí si, že by jeho náhlé problémy mohla způsobit vakcinace a ikdyž prodělal Covid s těžkým průběhem a přežil to, je přesvědčený, že to přežil díky očkování. Převážně se k němu dostávají informace o problémech a úmrtích neočkovaných.

Z druhé strany se zase „odpůrcům“ vakcinace převážně dostávají informace o zdravotních problémech lidí očkovaných. Není to jen o tom, jaké člověk sám vyhledává informace na internetu a jaký má na to názor. Jsou to i informace z tzv. „reálného života“. Neočkovaní znají příběhy lidí ze svého okolí, které vakcína vážně poškodila, nebo dokonce s největší pravděpodobností může i za smrt, očkovaní zase znají kamarády, kteří jako neočkovaní na Covid zemřeli (nebo málem zemřeli). A pak se máme mezi sebou domluvit. Rozumem to nejde, protože si stojí za svým úhlem pohledu.

Jedině srdcem se můžeme shodnout, protože to se nad to dokáže povznést a tím spojit protiklady. Srdce je centrem lidskosti a neřeší, že se v něčem neshodneme, ale jestli se k sobě dokážeme chovat lidsky, přestože máme jiné názory.

Zdá se, že je jako moderní a pokroková preferována technologická cesta. Není to však cesta k „nelidským“ bio-robotům a neživým zombíkům? Jedinou obranou je zpomalovat zrychlený tep moderní doby, vypínat „vysavače“ energie, digitálně detoxikovat, a hlavně zachovat si lidskost a tu lidskost probouzet a šířit. Třeba se ještě pár lidem rozbřeskne a když se to nepovede, tak jsem aspoň udělal, co jsem mohl a měl.