Tak mi přistály ve schránce volební lístky. Rozdělal jsem obálku a začal je prohlížet. Některé jsem pročítal pečlivěji, jiné zběžně přelétl.
Stalo se to, co se mi moc nelíbí. Jsem Středočech a tak chci mít svého zástupce v Poslanecké sněmovně ze svého kraje. Avšak mnoho stran zvolilo opět „parašutismus“ jako umísťovací metodu kandidátů.
Tak máme v našem kraji možnost si zvolit ze čtyř předsedů mediálně známých stran, ačkoliv v kraji bydlí jen jeden. A to ještě v Průhonicích, což je skoro Praha. Takže Andreje Babiše mohu svým způsobem pochválit, že kandiduje ve správném kraji.
Pak tu máme dva Pražany, kteří buď předběhli svou dobu, nebo uvízli v daleké minulosti, kdy Praha byla součástí Středočeského kraje. Což dnes neplatí. A tak si z Prahy odskočili šéf Pirátů Ivan Bartoš a šéf SPD Tomio Okamura.
Ovšem nejlepší výsadek se podařil předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, který v našem kraji přistál až z jihočeské Bechyně. A opravdu nebyl z největší dálky, objevil jsem i kandidáty z Plzně, Brna i Ostravy.
Parašutisty alias výsadkáře obdivuji, nejen ty naše odvážné hrdiny, ale i ty „normální“, co si užívají toho letu s padákem.
Ovšem takovýto účelový výsadek kandidátů do krajů, kde je téměř nikdo nezná osobně, je podezřelý. Chápu to u malých stran, že mají roztroušenou základnu pouze na několika místech v republice a nemají jinou možnost. Pak chápu, že v Praze může být určitý přetlak kandidátů a tak ti přebývající se umístí v jiných krajích.
Ale osobně se domnívám, že se jede na rozložení potenciálního úspěchu. Aneb víme, že by kandidát ve svém domovském kraji neuspěl a tak ho šoupneme jinam, kde má větší šanci.
Vím, že ta domovská příslušnost v celostátním zastupitelském sboru nemá hrát takovou roli, ale proč by měli místa přidělená kraji obsazovat lidé z jiných krajů?
Zkrátka rozmohl se nám tady takový nešvar, nepěkná věc. Aspoň za sebe nehodlám „poslanecké parašutisty“ podporovat.
