Mám rád fyzickou práci

Je to práce, která je vidět. Výsledek vidíte. Navíc jste v pohybu a pracujete-li fyzicky venku na čerstvém vzduchu, je to ještě lepší.

Trávili jsme dlouhý víkend na chatě, v pátek a v sobotu počasí nic moc, ale pršelo jen v noci. Navíc u skály řádili technaři, takže nepřetržité ducání nás doprovázelo skoro celý víkend. Překvapivě v neděli odpoledne skončili. V neděli a v pondělí vylezlo sluníčko, došlo i na jezírko, nejprve čištění od řas, tak jsem tam vlezl a sbíral je zprostředka, žena z okrajů. Druhý den už jsem si v čistém (a ještě studeném) zaplaval.

Rád se rýpu v hlíně, tak jsme koupili a zasadili novou třešinku, dělal jsem díry na sloupky k plotu, zabetonoval je a pak spojil zatím starými prkny. Manželka plela a sekala trávu, já jsem později také sekal, mezitím uspořádal trochu dřevník a připravoval dřevo. Než se zima zeptá příště, chci být připraven.

Také jsem se rozhodl vykopat „kanál“, chceme pro příště rozšířit čistící rostlinnou zónu u jezírka, tak jsem rozšířil a prohloubil část mezi velkým jezírkem a malým bahňáčkem a prokopáním kanálu vyrovnal hladiny a obě jezírka propojil. Příště to osázíme a uvidíme.

Bylo to intenzivně pracovní, ale také jsme odpočívali a navštívili kamarády v sousední vesnici, při vínku a ohníčku jsme pokecali. Nedali jsme moc turistice, ale aspoň máme něco hotovo. Nastavil jsem okapy na sbírání dešťovky a otevřel ventil dole u studny a nandal (v zimě schovanou) propojovací hadičku, abychom mohli zalévat ze studny. Ukončili jsme tam topnou sezónu a začali jarní pobyt. Už to víc kvete a zelená, časem se přidají i velké stromy.

Ptáci koncertovali, chvílemi přezpívali i to technařské ducání. Bylo mi tam moc fajn a ani se mi nechtělo domů. Ani tam zprávy nekonzumuji, internet tam nemám, jen data v mobilu. Na řešení pracovních záležitostí jsem dostatečně daleko, k dispozici jen na mobilu. Naštěstí mi moc nezvoní.

Tak jsem odpočíval s knihou, nebo jen tak pozoroval dění v přírodě. A nyní potřebuji přežít ty pracovní dny. Stačí otevřít internet, přečíst emaily, zvednout pár telefonů a hned je člověk v jiné realitě. Tu si ovšem netvoří tak úplně sám.

Tu mu spoluvytvářejí ti, kteří si myslí, že něco řídí a že život se dá svázat do paragrafů. Tím mi znepříjemňují především ten pracovní život, který zatím nějak přežívám a snažím se tomu nepodat. Když mě ta úředničina tak šíleně nebaví.

Přebujelou byrokracií společnost degeneruje a aby mohla nastat regenerace, musí přijít nějaký kolaps. Chceme-li život zjednodušit, nemít ho svázaný paragrafy, pak přijměme kolaps jako očistný a transformační proces.

Zdegenerovaná společnost je neživotaschopná. Osobně vidím v kolapsu společnosti možnost probuzení k životu. O víkendu mě zregenerovala fyzická práce, u pracovního počítače v pracovní době zase degeneruji, po práci se budu muset nějak zregenerovat. Koloběh života. Kdyby to tak šlo už bez té degenerace.