Díváte se až takhle osudově na výsledek nadcházejících voleb? Co uděláte, když volby nedopadnou dle vašich představ a přání?
Někdo bude jásat, někdo může být i zděšen. Lidé, kteří politiku sledují a hraje pro ně významnou roli, budou výsledek sledovat s napětím do poslední chvíle. Pak ho budou jistě i analyzovat a komentovat.
Výsledek přinese rozdání karet, tj. rozložení sil. Bude známo, kdo ve Sněmovně zasedne, kolik mandátů připadne jednotlivým stranám a také jaká byla volební účast a jak ta účast volby ovlivnila (v čí prospěch a neprospěch).
Pravděpodobně vyhraje Babišovo ANO. Otázkou je jak moc či málo. Sám asi koalici sestavit nedokáže, nicméně může si vyjednat podporu, nejspíš u SPD. Ani to však nemusí dohromady stačit.
Pak je otázkou jak silné či slabé budou obě Koalice, které s Babišem a SPD nechtějí, a tak si samy sobě zbyly. Pokud by se do Sněmovny dostala jen tato čtyři uskupení, pak asi někdo mírně vyhraje. Avšak může dojít i k remíze (sto ku stu).
Záleží tedy na tom, kdo (a zda vůbec) překoná pětiprocentní laťku. ČSSD a/nebo KSČM mohou ze Sněmovny vypadnout, Přísaha a TSS kolem té hranice oscilují, nebo se jí přibližují. Do hry (o trůny) může promluvit ještě Volný blok, možná i Aliance pana Sehnala a teoreticky i Zelení.
Průzkumy od renomovaných agentur se většinou se skutečnými výsledky nesešly a můžeme se dočkat až šokujících překvapení právě u těch „trpaslíků“ na hranici volitelnosti. Pohybujeme se totiž v oblasti statistických chyb a řekněme nepředvídatelných emocí. Nemusíme počítat jen desetinky nad 5 % u těch, kteří překročí magickou hranici vstupu, ale klidně tam může jít i o nějaké to procento navíc.
Tyto volby jsou totiž neodhadnutelné. Po víkendu bude jasněji. Ukáže se, zda je Covid (resp. opatření proti němu) téma dostatečně rezonující ve společnosti, jak do výsledku promluví obavy ze „Zeleného údělu“, z geopolitiky a velmocí, z migrace, ze zadlužení a zdražování, obavy o národní svrchovanost, jakou roli sehraje snaha o energetickou a potravinovou soběstačnost, snaha o zachování úrodné půdy a na ní navázané tvorby krajiny. Jak promluví obavy ze ztráty svobody, soukromí, hotovosti, ze zavedení kontrolované společnosti, s nárůstem umělé inteligence.
To vše se do těchto voleb promítne, pro některé to může být konec starého normálního světa (jenže ten už nastal), pro jiné naděje na novou moderní progresivní digitálně-virtuálně orientovanou společnost (tam se zdá, že to směřuje), pro ještě jiné naděje pro návrat k přirozenosti a mnohobarevnosti života, života v souladu s přírodními zákony (tam bych byl rád, aby to směřovalo).
To poslední si jako vědomí tvůrci své reality můžeme do značné míry zajistit sami, ale v prostředí strachu, lží a manipulací, to jde dost těžko.
Bez ohledu na výsledek voleb, život půjde dál. Bude to život směřující k umrtvení či život směřující k Opravdovému Životu? Sice ten Život s velkým Ž nějaké české volby skutečně nezajímají, ale my tu žijeme. Chceme žít svobodně a zodpovědně, nebo pod kontrolou a vládou strachu živořit?
