Bartoš, Fiala, nebo opět Babiš? Nebo někdo úplně jiný? Vyloučit se nedá nic, jen to, že vítěz bude odsouzen ke spolupráci.
Pokud se obě koalice (Piráti/Stan a SPOLU) do voleb udrží a utrží slušný výsledek, bude třeba udržet jak koalici vnitřní, tak i dohodnout koalici vnější. Protože „antibabišovci“ do holportu s Babišem nepůjdou, je pravděpodobné, že (pokud to výsledek voleb dovolí) vznikne dvoučlenná koalice dvou subjektů, kdy jeden je členem dvoukoalice a druhý trojkoalice.
Nevíme, kdo se všechno dostane a kdo a jak vyhraje volební klání. Takže je možné, že všechno bude jinak, než se nyní jeví. Díky covidismu a tomu, že upřednostňuji svobodu a život před jistotou, bezpečím a pohodlností, už mám jasno.
Mé zadání nikdo z výše uvedených nesplňuje a než vybírat (z 50 odstínů politické šedi) tzv. menší zlo, pak raději nevolit vůbec. Protože nechci, aby tu vládl systém šikanování zdravých a svobodomyslných lidí, pak mám šanci (a zastání) snad jedině u Trikolóry.
Té se dávají šance maximálně přelézt 5 % a dostat se do Sněmovny. Když propadne, bude to, jako kdybych nevolil. Ale třeba nepropadne, třeba překvapí. A možná těch překvapení bude víc. Kdo si může být dnes jistý? Své by o tom mohl vyprávět Dominik Feri, ještě nedávno politická hvězda a miláček médií, nyní osoba nežádoucí, čekající na vyšetření případu a následné očištění či obvinění.
Epidemie ustupuje. To je fajn. Co ale nastupuje je šikana zdravých a neočkovaných. Přestože je očkování dobrovolné, tlačí se na to, klasicky metodou cukru a biče, aby tu snad žádní neočkovaní ani nebyli.
Tento trend bych chtěl zvrátit. Ale jak? Myslím si, že čím víc se tlačí na pilu, tím víc vzrůstá odpor a u této části veřejnosti začne být populárnější strana, která s tímto postojem bude v souladu. A zatím se zdá, že takovou stranou je právě Trikolóra.
Je to má menšinová volba, ne se vším souhlasím a mám mnohé výhrady, ale aspoň reprezentuje můj zájem v přihlášení se k ochraně zdravých a svobodomyslných, tj. to nejjednodušší a nejcennější: žij a nech žít. Svoboda znamená především odpovědnost za svůj život, své zdraví a svá rozhodnutí. A to já chci.
Tomu dávám svůj hlas i s vědomím, že může propadnout. Zvažoval jsem i SPOLU, dříve jsem byl voličem lidovců, toho „obojetného“ jazýčku na vahách, té záchranné brzdě šílených nápadů z velké pravice i velké levice.
Na jednu stranu je třeba spojovat i protiklady, čehož jsou obě koalice příkladem. Kosmopolitní velkoměstští digitální liberálové (Piráti) s konzervativními venkovskými patrioty (STAN) a SPOLU jako spojení liberálních Eurohujerů s konzervativními Eurospektiky.
Může to fungovat a je to myšleno upřímně? Nebo je to jen „účelovka?“ Faktem je, že by to chtělo se spojovat na základě lidství, jenže se obávám, že je to spíše na základě získání a udržení moci a čpí mi z toho stále ten „Antibabiš“.
Dostali jsme se v té politice ze služby pro lidi k ovládání lidí. Dokážeme se vrátit zpět? Chutná ta moc natolik, že mění charaktery? Nebo se tam nahoru dostávají převážně „bezcharaktery“? Je to návyková droga?
A vůbec jsou politici pro náš život tak důležití a nepostradatelní? Pro mne ne, já si přeju jen, aby mě nechali žít, nevymýšleli si stále nová nařízení a kontroly. Zkrátka platí „čím horší stát, tím více zákonů“ a v tomto směru jsou všechny parlamentní strany bohužel nesmírně tvořivé a žádná nenabízí zjednodušení systému, legislativy. V tomto punktu žádná vládnoucí strana přes své sliby nikdy nedosáhla snížení byrokracie, naopak vždy došlo k jejímu zvýšení.
Trikolóra i tady slibuje to, co mi ladí, ale aby mohla sliby splnit, musela by mít 51 %, a to je nejen nepravděpodobné, ale doslova vyloučené. Budu ale rád, když se do Sněmovny dostane a bude hájit lidi zdravé a svobodomyslné.
Takže kdo nakonec bude premiér mi je celkem jedno. Ale mohl by to být někdo jiný než Babiš.
