Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka

2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.

Tak se mi maminka připomněla hned dvakrát. Dušičky a hroby. Ne, nezjevila se mi ve snu, ale právě ty hroby v tom sehrály svou hlavní roli spolu s mými dvěma strýci. A ještě správa hřbitova v mém rodném Kolíně.

Chodíme z mé strany na dva hroby. Hrob, kde je pohřbena má babička, můj tatínek a před dvěma lety k nim přibyla moje maminka. Ve druhém hrobu odpočívají děda s babičkou z matčiny strany a babiččiny sestry.

Tatínek a maminka měli sourozence, mladší bratry. I já mám mladšího bratra. Nejprve (za maminčina života) se řešil hrob s tátou. Máma řekla, že ho celou dobu platila a teď by měla být řada na druhé straně. Strýc Pepa se toho ujal a šel ten hrob zaplatit, jenže ouha.

Protože není nájemcem hrobu, hřbitovní správa v Kolíně (dle předpisu) nemohla od něj peníze přijmout. Tak jsem řešil převod nájmu hrobu na mě. Klasika, náročné administrativní kolečko (ještě navíc v rouškách) nakonec úspěšně proběhlo. Já nájem zaplatil na 10 let, jsem v databázi, tak počítám, že s další platbou se mi připomenou. Strýček Pepa trval na tom, že mi peníze zaplatí. Stalo se tak až, když jsme ho s manželkou navštívili a přivezli mu parte.

Druhý hrob máma neřešila a myslela si, že je vyřešen. Dohodla se již dříve se svým bratrem, že tu starost převezme. Jenže po dvou letech příběh jako přes kopírák. Ale díky smrti povýšený do absurdity. Strýc Olda šel zaplatit hrob. A co zjistil? Že není nájemcem hrobu, a proto od něj nemohou peníze přijmout. Správa dohledala, že nájemcem je jeho zesnulá sestra. Skvělé a co teď?

Olda mi volal, že mu řekli, že bude nutné otevřít dědické řízení a že paní úřednici řekl: „vy jste snad jediná v týhle republice, kdo nechce peníze“. Pokecali jsme o tom s bráchou a hořce se u toho zasmáli, že přijde exekuce za neplacení hrobu na nebožtíka a kam mu to pošlou, když nemá zřízenou datovou schránku? My dědicové ji ale máme.  

Nicméně, bylo potřeba to řešit a zavolat na hřbitov a notáři. Shodou okolností jsem se toho ujal v den Památky zesnulých. Administrativní kolečko teprve začíná a uvidíme, jak se vyvine. Hřbitovu by stačilo sdělení o hrobu od notáře, notáři radí otevřít dodatečné řízení až v případě nutnosti (protože bude zpoplatněno) a zkusit se nejprve dohodnout se hřbitovem na základě usnesení z dědického řízení. Jsem zvědav, zda v dané věci to proběhne lidsky či striktně úřednicky.

Když nás donutí otevřít a zaplatit dodatečné dědické řízení, kam máme poslat účet k proplacení? Na Městský úřad v Kolíně? Hádejte, kdo tam dělal starostu v době, kdy se to celé vymyslelo? Ať žije digitalizace, byrokracie a odlidštění. Zvláště na hřbitově je to takové pikantní. Ale ta příchuť je trpká.  

Tak prožívám teď v době blížícího se druhého výročí úmrtí maminky takové hrobové déja vu.