Známe to všichni, chce-li nás někdo dojmout a zároveň zahrát na naše city, abychom otevřeli peněženku a pomohli, přednese nám nějaký hluboký lidský příběh.
Přitom to zas až tak není nutné, protože události jako tornáda, zemětřesení, povodně, války vyvolávají soucit s postiženými lidmi jaksi automaticky, vždy se zvedne vlna solidarity a lidé jsou většinově ochotni a schopni pomoci sami o sobě.
Nicméně následující HLP je smyšlený. První HLP si asi už zažívají ti, kteří mají hluboko do kapsy (důchodci, především ti, kteří žijí sami, matky samoživitelky, aj.). Osobně si myslím, že to bude pokračovat dál a do problémů se dostanou i ti lépe situovaní. A o tom je můj HLP. Možná už nějaké takové HLP probíhají i v reálu a pokud ti, kteří to mohou pozitivně ovlivnit v tom smyslu, aby se podobné HLP neodehrávaly, nic neudělají, pak se jistě budou odehrávat takové smutné příběhy ve větší míře. Bude to přesně tak, jak je uvedeno v jednom rčení „chytrému napověz, hloupého trkni“.
Pan Josef pracuje jako střední kádr v úspěšném podniku, je ve středním věku (45), má dvě děti na druhém stupni základky, žije v celkem spokojeném manželství, manželka vaří ve školní jídelně.
Hmotně zajišťoval rodinu on. V práci před časem postoupil, dostal významně přidáno, a tak se s manželkou rozhodli, že opustí byt v paneláku a na hypotéku si pořídí domeček za městem. Byt v paneláku pronajímají, hypotéku mají fixovanou, žijí si opravdu slušně.
Dům postavili, zkolaudovali a před rokem se stěhovali. Původně namontovali plynový kotel, pak pro jistotu (přece jen začaly být s plynem potíže) ještě zainvestovali do tepelného čerpadla.
Přišla inflace, zvýšení úrokových sazeb, energetická krize, zdražení všeho, co je k životu potřeba. Dokonce v podniku se mluví o omezení výroby a propouštění. Za půl roku končí fixace hypotéky, v paneláku museli zdražit poplatky za energie a nikdo neví, jak to bude dál. Nájemníci jim přestali pravidelně platit, musí z nich peníze dolovat.
Jak přežijí druhou zimu v domečku? Dodavatel zdražil plyn a aby toho nebylo málo i elektřinu. A do toho nedávno přišel dopis z práce. Rušení místa a výpověď po dovolené, ke konci srpna. Díky silným odborům dostane půlroční odstupné. Co teď budou dělat?
Zatím si řekli, že to zkusí nějak vydržet, když to nepůjde, budou se rozhodovat, co prodat? Byt v paneláku ve městě nebo dům ve vsi zatížený hypotékou? V části vesnice je víc podobných novostaveb, jejichž majitelům oznámili, stejně jako panu Josefovi, že jejich místo se po dovolené ruší.
Ráno tady zahlédl vysokého šéfa z podniku Helmuta. Přijel mercedesem s pár lidmi, vystoupili a rozhlíželi se po domech. Už si asi vybírají budoucí letní sídlo, povzdechl si Josef a cítil, jak začíná rudnout vzteky.
Kolik bude muset být takových HLP, aby to naši vládu trklo, když na nápovědu (těch, kteří vědí) nedbají? Ale třeba to konečně trkne většinu z nás a pak si vynutíme buď činnost vlády v náš prospěch nebo neslavný odchod vlády, která není schopna zmírnit podmínky krize, přičemž jednoduché a efektivní nástroje na to má. Jen jí chybí odvaha to řešit, protože by se dostala do konfliktu s těmi, kteří ji významně podporují (EK, média, aktivisté, manažeři ČEZ atd.). Čím dřív se v tomto směru probudí vláda nebo lidi, tím líp.
