Nové vládě rozhodně nezávidím a neočekávám ani nějakou velkou změnu, protože vláda toho moc ve svých rukou nemá, může pouze nějak korigovat vývoj (zdá se, že bouřlivého) konce globalizace.
Vstupujeme do bouřlivých vod s novým kormidelníkem (dříve nebo později). Je to přemýšlivý kliďas. Klid je výborným pomocníkem, ale v nadcházející době bude potřeba hodně odvahy a rozhodnosti. Bude Petr Fiala i odvážný a rozhodný?
Dokáže se svými kolegy, kromě již splněné vize Antibabiš, naplnit další vize a hesla? Totiž dát zemi do pořádku, dát jí budoucnost a začít zakopávat příkopy rozdělené společnosti? Ovšem je otázkou, jaký pořádek a jakou budoucnost si představují? Kam se vydáme jako česká společnost, jako Evropa, jako svět? Řečeno s Cimrmanem, asi bych věděl, ale my nesmíme ani naznačovat.
Jak se v tom pan profesor orientuje? A co všechno zjistí v praxi? Jak bude přizpůsobivý či odolný? Jak moc bude poslouchat zákulisní globální hráče (mezinárodní organizace vč. EU, aktivisty, lobbisty, atd). Co mu dovolí koaliční partneři, opozice, spolustraníci a „zabetonovaní“ státní úředníci? Odpovědi přinese až čas. Mezitím přijdou události a situace, na něž se bude muset nějak reagovat.
Přichází období velkých průšvihů a velkých změn. První vlaštovky už jsou tady: krach Bohemia Energy kvůli skokovým cenám energií, útlum autoprůmyslu, zdražování potravin, vysoká inflace, chudnutí a chaos. Tma a zima? Svrab a neštovice?
Něco začne řešit i současná vláda a předpokládal bych, že bude dobré se nějak domluvit (bez ideologie a nenávisti) a snažit se táhnout za jeden provaz. Budou toho ale politici vůbec schopni?
Není to příjemný začátek vládnutí. Jsme v topné sezóně, může přijít slušná zima, ikdyby byla mírná, bude rozhodně dražší než ty předchozí. A jak jsme na tom s dodávkami a zásobami plynu? Budeme stále brát plyn většinově z Ruska a za jakou cenu? Nebo se už někde (ideologicky) rozhodlo, že se z Ruska plyn dovážet nebude?
Už vidím, jak nám „spolehlivá a akceschopná EU“ zajistí náhradu za ruský plyn a ještě levně. Nezbude nakonec „uvědomělým rusofobům“ nic jiného než spolknout hořkou pilulku a odprosit cara Vladimíra, aby národ (možná ne jeden) neumrzl? Nebo to udělá pro EU nějaký evropský politik, který má „koule“? Existuje (snad kromě Orbána a odstoupivšího Kurze) vůbec někdo takový?
Kdyby to byl Petr Fiala, pak by mne překvapil a nejspíš zároveň naštval spoustu svých příznivců a kolegů. Jenže to od něho neočekávám. Avšak rád bych se mýlil a smeknul před ním. Někdy totiž zdání klame.
Když jsme vstoupili do EU, neocitli jsme se v babylonské věži? Nesledujeme nyní náhodou v přímém přenosu hroucení babylónské věže?
Případně jsme mohli vstoupit na palubu Titaniku, což je v důsledku totéž. Možná je to příhodnější, neboť na palubě se stále ještě tančí.
Globalisté si konec globalizace (aspoň v této verzi) nechtějí (nebo nemohou?) připustit. Většina z nich totiž těží z výhod a asi je považují za jisté a stálé. A nejspíš se asi i bojí, také umějí rychle najít viníka a okamžitě ho označit a nálepkovat.
Ti, kteří už zažívají (dlouhodobě) či až nyní nevýhody globalizace, už vědí, že tím koncem budou muset nějak proplout a že to rozhodně nebude procházka růžovým sadem.
Nastává doba, kdy se pravděpodobně ti vysmátí nahoře na palubě začnou topit a bude záležet jen na nich, zda se naučí plavat a zda jim někdo vynořivší se zdola bude ochoten a schopen pomoct. Potom konečně přijde ten očekávaný čas, kdy se nahoru začnou dostávat ti fyzicky zdatní, psychicky odolní, s pevným zdravím, duchapřítomní, odvážní, životem zocelení, moudří, s vírou v Život a v sebe.
Lidé nemanipulovatelní, ale soucitní, s vyšší úrovní vědomí, kteří začnou napravovat ten stav, který jsme si zapříčinili sami svou leností, zbabělostí a chamtivostí, kdy se do čela dostali do sebe zahledění (nemoudří) chamtiví zbabělci a společně jsme to dopracovali až ke globálnímu zhroucení společenského systému, tedy zejména euroatlantické civilizace, jejíž pád teď prožíváme na vlastní kůži. Nebo se mýlím?
